Ve středu jsme se vrátili z naší dvanáctidenní dovolené v Turecku a přiznám se, že bych okamžitě balila kufry znovu a zase někam vyrazila. Většinu roku žijeme dost aktivně - jezdíme na výlety, chodíme na procházky, naše dovolené jsou většinou poznávací, ale jednou za rok si vždycky dopřejeme pár dnů, kdy se prostě rozplajznem na lehátku a žereme :D Nanuky v deset večer jsou pak pravidelná denní strava a ráno nás nikdo z postele nedostane (ani ty uřvané děti, které lítají po chodbách hotelu už od šesti rána a jejich matinky je vesele podporují v jejich aktivitě. "Vždyť je to ještě dítě....")

Na této dovče se mi povedlo totálně propadnout pizze, přečíst 3,5 knihy, opálit si všechny nenormální plavky, zatímco ve dny, kdy jsem měla ty normální, to nějak nešajnilo, v součtu to bude tak 12 hodin, které jsem strávila drbáním všech koček v okolí a utratit šílenou hromadu peněz za smoothiečka a za pokus nás zabít....

Letěli jsme z Ostravy (zkrátka proto, abych moc neutrácela na letiští a abych se tam neztratila..jak je mým dobrým zvykem, že jo) a do stejného hotelu jako loni - Side Breeze, část Side Evrenseki. V Turecku jsem už byla 4x, pokaždé ve stejných končínách a stále ještě nemám dost :D Příští rok potřebuju jet znova - akorát tentokrát měním hotel - nejlépe na nějaký, který je 16+ (ano, s moji láskou k dětem je to stále zajímavější)

Na těchto brzkých - červnových dovolených nejvíc miluju to, že nikde nejsou davy, hotel je poloprázdný a teploty jsou snesitelné. Ehm.... ty teploty nám vyšly - pár dnů bylo zataženo, večer bych kolikrát snesla i svetřík...ale ten zbytek nám nějak moc nevyšel.

Každý den jsme se vydávali na nějakou procházku - ať už po okolí nebo do vedlejších částí jako je Kümkoy nebo Side. Dvakrát jsme taky navštívili Manavgat - a to na buggy safari a při cestě do obchoďáku. 

A jak jsem myslela, že budeme spíše odpočívat, tak průměrný počet kroků denně, byl 17 tisíc :D 

Side je městečko, ve kterém žije cca 11 tis obyvatel. Leží u moře, cca 75 km od letiště v Antalyi a je převážně turistické. Nachází se v něm antické pozůstatky Apollónova chrámu a amfiteátru, což působí v kontrastu s exotickou tureckou atmosférou naprosto nádherně. Jediné, co mě mrzí je, že se nám ještě nikdy nepovedlo dostat do Side za světla - přes den je tam příliš vedro a slunce zapadá kolem osmé večer. 

typickej tureckej obchod

Jestli v Turecku něco stojí za to, tak je to místní ovoce a zelenina. A hlavně pak smoothiečka z nich. Každý den jsem čekala, až chlápek z vitamínového baru zakřičí "Lecker, lecker" a už jsem tasila eura :D Ochutnali jsme tak hrozně moc příchutí, který si člověk jen tak neudělá - mango, kiwi, granátové jablko. A musím říct, že to bylo neskutečně mňamózní. Kde se na to hrabe Ugo nebo Fruitissimo.

Jednoho krásného dne jsme vyrazili do hor na Buggy Safari. Co to je ta buggina, jsem předtím vůbec nevěděla - a možná je to dobře :D Připravila bych se pak o ten prvotní šok, kdy jsme projížděli přes hory, doly, šutry, prach a nakonec i pořádné bahno :D Řídil Luk, zatímco já se vesele hihňala, spokojená, že můžu pouze fotit...a pak to příšlo. Prý se vyměníme. Říkal. Je to bezpečné. Říkal. Nic se mi nemůže stát. Říkal.Všichni to říkali. Věřila jsem jim. Dokud jsem nesedla za volant, nevjela na obří šutr a vyotočila bugginu vzhůru nohama :D A tak jsme tam leželi, drželi nás pouze bezpečnostní pásy, viseli jsme ve vzduchu a nic neviděli, protože nám do oči spadla helma. Po chvilce nás naštěstí zachránili místní profíci, kteří nám odepli pásy a nechali spadnout na ty obří šutry :D Bylo to v pohodě - aspoň pro mě. A Luk tu svoji sedřenou kůži na nohách určitě vytrpěl bez řečí. Z lásky :D
Někoho by tento zážitek, kdy otočíte auto vzhůru nohama, možná vyděsil, ale já chytla asi 10 minutovej záchvat smíchu a teď to všem líčím jako nejlepší historku na světě. Nezapomenu pak ještě dodat, že Luk pro změnu vjel do bažiny a bugginu nám málem utopil. :) A následně tdo toho bláta hodil držku...hahaha

Pokud máte možnost nějaký buggy výlet absolvovat, vřele doporučuju. Je to skutečný zážitek. Jen se připravte, že vás trošku finančně oškubou a zničíte si oblečení, co máte na sobě. Ale za to všechno ten zážitek stojí!



Nesmíme taky zapomenout na kočičky, kterých je plné Turecko. Všude jsme chodili pozdě, protože jsme je museli všechny podrbat, a následně i vyfotit :D Prostě kočičí láska.
U hotelu jsme pak měli mamču s dvěmi mimísky a ty jsme chodili navštěvovat několikrát denně :D
(sem patří povzdych na téma "já chci domů kočičku, plsplspls")






Co se týče hotelu, tak jsme si neměli na co stěžovat - ani na jídlo, ani na hotelové pokoje. Já byla vlastně celá nadšená, protože v pokoji jsme měli poličku na kabelky ♥ což je můj splněný sen....do bytu se nám nevejde. Tak aspoň na dovče. O to víc mě sejří, že jsem měla kabelky jenom tři.






A na závěr pár outfitů..

sukně - Aliexpress, kabelka - Mohito, top - Amisu

sukně - F&F, top - Lindex, kabelka - Furla, boty - Butik

tričko - Karl Lagerfeld, boty - časnaboty, kalhoty - F&F, kabelka - Furla

sukně - Aliexpress, boty - časnaboty, top - Tally Weijl

Kebalka - Mohito, Boty - H&M, sukně - Aliexpress, top - Pimkie

A kam se Vy chystáte letos k moři?