Ani nevíte, jak bych si přála, aby byl život zase v normě a řešila jsem tradiční problémky na téma "kam o víkendu na výlet, na kterej film do kina a do které kavárny na kafčo s kámoškama". Myslím, že se život do starých kolejí jen tak nevrátí, a tak je třeba si aspoň ty dny strávené doma nějak zpříjemnit. Já dodržuju pár základních pravidel, které mě celkem drží, a tak nedepčím každej den, ale třeba jenom jednou za tři dny :D 



Dodržujte klasickou rutinu - i když mám zrovna homeoffice, snažím se dodržovat určitá pravidla - vstávat každý den ve stejnou hodinu, dávat si tradiční kafe a vodu se šumivkou, hezky se oblíct. I když nemám v plánu kamkoliv chodit, vlasy si myju stejně často jako v době, kdy se každý den někam chodilo. Stejně tak se snažím každý den nalíčit, obléct si i něco jiného než tepláky - třeba letní šaty a svetřík. Aspoň obden se vydám na procházku nebo do obchodu. Jediné, co je pro mě fakt problém je, že nezvládám dodržovat jídlo, a tak snídám ve 4 odpoledne. Ale na tom ještě zapracuju. Možná. 

Buďte v kontaktu s blízkými - ať už na What's appu, instagramu nebo jiných socko sítích. Zatímco dřív jsem bytostně nenáviděla telefonování, teď se mu nebráním. I taková videokonference je vlastně fajn. Anebo pokec s rodiči či kolegy.

Když nemůžete za vínem a tapas do restaurace, musí víno a tapas za tebou. Miluju večerní chill, u seriálu, s vínem a něčím dobrým. Jestli se něčeho nedokážu vzdát, tak to jsou sýry a olivy, zatímco Luki zase miluje salámky. Takže naše večery někdy vypadají i takto. Pokud vám právě teče slina, tak mrkněte na edelikatesy.cz, na které mě už původně nalákala Raduška. Těchto mňamózních španělských dobrot tam najdete spoustu. Já můžu doporučit tapas boxík  At roca. 

Slavte jindy důležité dny - já vím, že ty narozeniny a Valentýn doma jsou fakt vopruz, když člověk nic nemůže, ale i na tom jde najít něco pěkného. K výročí jsme si s přítelem koupili nafukovací balonky, k valentýnu výzdobu. Taky jsme si vyměnili dárečky a já dostala kytku, která nám úplně prozářila byt. Každá taková drobnost člověku zlepší náladu a navnadí ho, aby se na něco těšil.  

Netflix & Chill - k tomu asi nic dodávat nemusím, že? Netflix, ale i HBO go u nás frčí téměř pořád. Tolik seriálu jako za poslední rok jsem naposledy viděla na výšce :) Za sebe můžu doporučit například Elitu, Dynastii, Sexuální výchovu, Orange is new black, Glow up, Ty, Smrt nás spojí. Anebo reality show Too hot to handle, Love is Blind, The circle (France, USA, Brazil), Next in fashion. Z vážnějších seriálu pak doporučuji Faudu, Naši kluci, Berlínští psi, čtyři bloky, Chalifát). Na co rádi koukáte vy? 




A co Vám pomáhá se nezbláznit?

Barter spolupráce s Edelikatesy.cz
Kejt//Instantni krása

Je neděle večer. Ležím na roztaženém gauči, což znamená jediné. Karanténa nebo nemoc. Jindy totiž gauč neroztahuju. Koukám se na seriály, tiše pozoruju trápení hlavních hrdinů a občas mi hlavou proběhne "udržujte si odstup, kde máte roušku, když jdete do obchodu?". Jsem zblblá. Už nedokážu normálně přemýšlet. Jako kdyby byl letošní rok nekonečný a vidina normálního života už nebyla. Co je to normální život? Nastane ještě někdy? Proč hlavní hrdinové nemají rozežrané ruce od dezinfekce?
Těžko říct, co o svém životě říct.  

Na přelomu února a března se toho stalo tolik, že jsem si neskutečně přála chvilku sedět doma, nečíst internet a být daleko od všeho, co mě stresuje. Od lidí, od přítele, od rodiny. Zkrátka od všeho. Od všech. Protože těch stresových faktorů bylo nějak moc. Víc, než jeden člověk dokáže zvládnout.
Než to všechno vypuklo, řešili jsme problémy v práci, doma, se zdravím, ale i dovolenou v Istanbulu, kterou jsem svému drahému koupila k narozkám, a kterou jsme nakonec měli zrušit právě kvůli problémům v práci. Jen tak, bez náhrady peněz. Dobrovolně. To, že jsme nakonec nejeli kvůli zavřeným hranicím a zrušenému letu, je věc druhá.. To jsme v té době ještě nevěděli.
Sedím v tramvaji, v ruce svírám tašku a pomalu se mi zavírají oči. Všude kolem mě je černočerná tma a já začínám mít pocit, že je nespíše půlnoc.
Tak trochu se modlím, abych neusla a zvládla vystoupit na správné zastávce. Vůbec nevím, kde seberu tolik energie, abych došla domů, uvařila večeři, nabalila si věci do práce, umyla si vlasy, uklidila nádobí z rána a udělala všechno to, co člověk zkrátka udělat musí.
Poslední dny jsou takové....a vlastně celý můj leden byl takový. 
Vánoce jsou za námi a protože jedny z nejčtenějších článků, které se tu na blogu objevují, jsou ty lajfstajlové, rozhodla jsem se, že Vám ukážu, jak se u nás slavilo a co Santa/Ježíšek donesl. Pro vysvětlení - naši mají Ježíška a my s Lukem Santu, protože jsme zkrátka posedlí moderní dobou :D (okay, nejsme...ale přiznám se vám, že mi hrozně vadí takové to kolektivní zpívání koled a všeobecné veselí a příběhy o Ježíškovi a všechna ta lidovost.. jako dítě jsem to musela roky absolvovat v pěveckém sboru a pak i v dramaťáku, takže díky - stačilo :D) Teď mě prosím neudupejte za moje vyznání jménem Santa  a raději rolujte dolů :D
 
 
Po dlouhé době jsem se rozhodla napsat zase něco kontroverznějšího. Za čím si stojím. Stejně tak jako si stále stojím za článkem o české blogové scéně, za kterej jsem sklidila obrovskej palec nahoru, ale zároveň i kritiku :)



1) Nahota
Co podle mého na socko sítě nepatří, ale je to základ fungování každého úspěšného kanálu, je nahota. Fotky v pidi tangách, fotky zadku , prsou, v průhledné negliže. Sama bych na svoje sociální sítě nikdy nic podobného neuveřejnila a to z několika důvodů. Nikdy nevíte, kdy vám to může zničit kariéru. Já vím, mít profil je teď moderní, populární, máme ho všichni. Nicméně díky tomu, že jsme tak snadno dohledatelní, si nás každý hledá. Třeba taky náš nový šéf v práci. A kolegové. Klidně i učitelé na škole..a když na nás kliknou, vyskočí na ně série "kozy, prdel, špulíme, tanga" ...A to skutečně chcete? Toužíte po tom, aby vaše šéfová znala barvu a tvar vašeho spodního prádla? A už vůbec nemluvím o tom, jak takové fotky působí pro okolí - na jednu stranu, ano, je to běžné, ale na druhou stranu se jedná o opravdu citlivou záležitost, kterou vám kdykoliv kdokoliv může omlátit o hlavu a vytáhnout v nejméně vhodnou chvíli. Nahota podle mého patří do soukromého albíčka pro přítele :) 


2) Plíny malých dětí
Nevím, jak to přesně nazvat, ale možná jste už zaregistrovali, že některé mámy kromě toho, že berou reklamu na všechno a svoje děti moc krásně "internetově prodávají", tak taky dělají storyčko o každým ho*ně :D a to doslova. Já vím, že je to lidské. Ale proboha, toto nikdo vidět a číst nechce... Stejně jako není moc vhodné strkat někde dětský zadek. A předek. Na nočníku. Všichni tyto orgány máme, ale to neznamená, že musí být vystaveny na obdiv! Jednou, až tyto děti dorostou do určitého věku, nebudou asi příliš nadšené z toho, co jejich máma ukazovala světu .. 

 3) Napíchaný zobák
Neříkám, že jsem přirozená. Sama jsem neustále namalovaná, potrpím si na oblečení, kosmetiku, barvím si vlasy, mám prodloužené řasy, ale co mi přijde moc, je ten novodobý napíchaný kačeří zobák....který má polovina instagramu nad 18 let...nevím, jak ve vás, ale ve mně to evokuje, že chudinky slečny mají alergickou reakci :D (jednou jsem taky tak napuchla - ale ze zkrášlovacího zákroku to nebylo)

4) Nenávist
Dlouho jsem přemýšlela, zda tento bod sem zahrnovat nebo o tom napsat samostatný článek. O čem? O lidské nenávisti, kterou se plní internet. Asi každý zaregistroval případ Týnuš Třešničkové. V někom to vzbudilo soucit, někomu ukápla slza..a někdo se projevil jako nechutná hyena a své zvrácené názory začal cpát na sociální sítě. A taky hromadu černého humoru. A kecy o tom, jak si to zasloužila. O tom, že karma je zdarma a nic jiného než smrt ji potkat nemá. Proč? Protože měla umělé prsa, zakládala si na tom, jak vypadá a živilo ji to. To, že to byla milá slečna a navíc úplně neškodná, už nikoho přece nezajímá. Je to youtuberka. A to je špatně. Za takovou kariéru si přece zaslouží jenom to nejhorší :( Už hrozně dlouho mi nebylo tak smutno, jako ve chvíli, kdy jsem si zprávu o jejím zranění přečetla. A ještě smutněji mi bylo, když jsem četla ty negativní komentáře.
Pokud někdo máte tendenci v sobě hromadit nenávist a vztek, ukliďte se ze sociálních sítí, prosím. A pořiďte si deníček a boxovací pytel! To vám více pomůže. :) mluvím z vlastní zkušenosti...


5) Rodinné katastrofy
Rozchody jsou bolestivé. Sama jsem si jimi prošla. Sama jsem byla na dně a myslela si, že nebude žádný zítřek. Zažili jsme to téměř všichni. Víme, o čem mluvíme. Ale upřímně - to poslední, co jsem chtěla, bylo cpát na internet vzkazy o tom, jak mě dotyčný podváděl/ublížil/ranil/opustil/lhal/chlastal...Rozbory neúspěšných vztahů či velikost pánských trenek do všem pidi detailů sice všechny drbny zajímají, ale upřímně - děláte ze sebe krávu. Nebráním se konstatování faktu, že to skončilo, ale že mě chlápek zbouchnul, a pak si našel jinou zahrádku a co s ní dále dělal, internet vědět nepotřebuje!

Stejně jako točit instastory o smrti blízké osoby není zrovna v pořádku. Ne hned. Ne dopodrobna. Každý člověk by si měl udržet nějaká ta tajemství. V sobě. Pro sebe. Ne všechno je určeno ke zveřejnění.

6) PMS
Informace o tom, že má někdo náladu na zabití, protože je v očekávání ženských dnů, mi připadá hrozně úsměvná. PMS máme všechny, holčičí dny taky. Všechny víme, jaké to je a jak to funguje, tak proboha proč sdělovat světu (i chlapům followerum), že přijde tetička Irma? Zkuste si představit následující situaci... Jdete do banky... taky řekněte milé paní u okýnka, že máte PMS? Nebo ve frontě v obchodě, u zubaře, svým sousedům, když je zdravíte na chodbě.. Anebo všem svatebčanům na svatbě kámošky? Ne? Tak proč to pak ventilovat na instagram. 
Jak se zdá, tak jedny z nejoblíbenějších článků, které na mém blogu hledáte, jsou nejenom recenze, ale i nákupy, tipy na slevy, výprodeje. Proto i dneska mám pro vás jeden takový článek :-)
Když se koukám na minulé fotky HOME & DECOR, přijde mi až vtipné, jak se od té doby všechno změnilo. Zatímco předtím jsme měli první kousky nábytku, teď už máme skoro všechno. S Lukem to je snadné - má stejný nebo aspoň hoooodně podobný vkus na nábytek a celkové doplňky, takže po sobě neštěkáme, že je ten druhý bez vkusu, ale když něco hledáme, hledáme to samé :D 
Stejně jako jsme se okamžitě shodli na bílém nábytku, shodli jsme se i na konkrétních kouscích. 

Konečně jsme se taky zbavili hnědých skříněk, které nám tu majitel nechal a vyměnili je za celou obývací skříň.
Přiznávám se, že poslední dobou na blog trošku kašlu. Nemám totiž tolik času a tolik myšlenek na psaní, jak bych si přála. V hlavě mám sice spoustu námětů na to, o čem bych chtěla psát, ale nějak to neumím hodit na papír.

Ahoj :)
Dneska mám pro vás takový netypický článek.
Všechny milionářky a blogerky, co uznávají pouze značky, můžou dnešní článek vynechat, protože není určen jim :(

Vy ostatní slečny (a pánové) z masa a kostí, zbystřete...dneska jsem se totiž rozhodla, že vám tu sepíšu pár tipů, jak nakupovat, protože jste asi už postřehli, že mám 2 plné skříně oblečení, cca 50 kabelek a boty by potřebovaly soukromý pokoj :D a přitom jsem jenom studentka...


Mým nejoblíbenějším slovem je SLEVA a opravdu moc ráda je využívám. Pokud je něco zlevněno, znamená to, že skutečná hodnota věci není tak vysoká, za jakou se to běžně prodává. Logicky. Nakupuju jak v kamenných obchodech ve slevách, tak v eshopech, používám plnapenezenka.cz a slevomat je můj kámoš.


Ahooj! Přeju krásné úterý :)

Dneska tu pro vás mám takový netradiční článek, ale na lifestajlový blog to prostě patří :)
Před více jak měsícem jsem začala užívat tablety 3D Chilli, jak jste už možná postřehli na mém instagramu. Dřív jsem o nich hodně četla, ale neměla jsem odvahu je vyzkoušet. Nicméně nakonec jsem si řekla, že nemám co ztratit. Nikdy předtím jsem žádné zkušenosti s tabletami na hubnutí neměla. Toto bylo poprvé.
Dlouho jsem přemýšlela, zda tento článek sepsat. Je přece až příliš osobní a nutí mě přiznat, že mám obrovskou slabinu, která mi hodně sráží seběvědomí. Ale zároveň vím, že je mezi námi spousta těch, co mají podobný problém a možná jim toto moje povídání pomůže :)

Mám celulitidu. Bohužel. Mám ji už od dětství (viděla jsem fotky, když mi bylo 6) a zavodňuje se mi organismus. Sama jsem si už všimla, že klidně můžu vypít litr vody a nelítám co minutu na záchod. Nikdy jsem tomu nevěnovala pozornost - až loni v létě, kdy se moje depky z léta (kraťasů a plavek) ještě o něco zvětšily a každý den jsem stála před rozhodováním - budu stát hodinu před zrcadlem a odhodlávat se někam v těch kraťasech vyjít? Anebo si raději vezmu dlouhé kalhoty/sukni, i když riskuju, že se v tom upeču?

Objednala jsem se na ruční lymfatické masáže (pro lidí z Ostravska - do Šenova u Ostravy - doporučuji) a později k tomu přidala i estetickou Rázovou vlna - X-Wave.
Jak doktorka, tak masér mi potvrdili, že mám skutečný problém se zavodňováním organismu! Navíc je u nás v rodině celulitida dědičná, já mám postavu hruška a velice sedavou školu. Ač se snažím nejíst nezdravě, chodit aspoň hodinu denně, posilovat nohy a hodně pít (bavím se teď o zkouškovém, kdy je pro mě pravidelný sport naprosto vyloučen), stále se mě tato zdravotní/estetická vada drží.

Loni jsem absolvovala asi 8 lymfatických ručních masáží (pro informaci - cena se pohybuje okolo 500,-Kč/masáž) a 4 rázové vlny (1800,-/jedna aplikace) a je pravda, že po měsíci a půl celulitida celkem zmizela. K tomu jsem přidala nějaké to poctivé fitko, domácí cvičení, a i když to nebylo dokonalé, dalo se to přežít, ale po Vánocích, kdy jsem zase strávila měsíce sezením nad knihami a učením, následně psaním diplomky a teď zas učením na státnice, se mi celulitida vrátila a já trpím, protože to je věc, se kterou se asi nikdy nesmířím. Proč ji musím mít zrovna já? :D

Pokud pečlivě obejdete šest rázových vln a budete je kombinovat s ruční masáží, je dost pravděpodobné, že celulitida hodně ustoupí a někomu se možná už ani nevytvoří znovu (ale vezměte si, kolik do toho zainvestujete). Postavu je třeba udržovat pravidelným cvičením, sportováním, stravou a pečlivým pitným režimem, taky byste neměli solit, hřešit, nosit malé oblečení a sedět. Snadnější to mají slečny, které mají typ postavy "jablko" (prsa, břicho) a nemají k celulitidě předpoklady. Ehm... z toho, co tady píšu, je asi zjevné, že já se těch svých ďolíků jen tak nezbavím. Vrací se totiž pokaždé, když delší dobu sedím (což je u mojí školy a následně i zaměstnání NUTNOST), a abych je neměla, musela bych asi denně dřít ve fitku (i když ani sportem se mi to moc nezlepšilo), běhat, plavat a učit se ve stoje. Na což, řekněme si popravdě, není čas, mnohdy chuť a momentálně ani ta energie.

Lymfatické masáže mi hrozně moc pomohly v tom ohledu, že jsem splaskla - přestala jsem být tak nacucaná vodou a přestala se cítit nafouknutě. Dolů šly i centrimetry, sice ne moc, ale šly. Při jejich pravidelném dodržování (cca co 3 týdny), mám nohy lehčí a celkově se cítím o dost líp (ne tak mohutně). Taky si všímám, že když piju, lítám častěji na WC a při zmáčknutí stehna se mi nedělají takové "ďolíky" jako dřív. Takže dámy, pokud cítíte, že se zavodňujete (své dělá i antikoncepce), neváhejte. Jsou to velice příjemné masáže.

A jaká je rázová vlna? Bolí to! Někdy méně, jindy více. Nejhorší je, když vám masíruje místo, kde máte kosti (blízko kolena) nebo zadek (z toho pro změnu bolí vaječníky). Ale abych vás nevystrašila, tak říkám, že se to dá přežít, jen to je někdy nepříjemné a občas to jde cítit i další den. Ale jsou i horší věci:) Pokožka zčervená a není dobré ji ten den moc namáhat. To samé platí i u lymfatických masáží - fitko po masáži vynechejte! Stejně jako jakýkoliv jiný sport, tělo je po zákroku a potřebuje být v klidu.



Shrnuto, podtrženo! Doporučila bych vám to? ANO! 
Jak jsem zmiňovala, masáže jsou velice příjemné a opravdu mají efekt. Pokud vaše problémy s celulitidou jsou spíše povrchové, mohly by vám pomoct. Rázová vlna je určena slečnám, které mají buď větší problémy, nebo chtějí pouze dovyhlazovat menší nedostatky. Nejlepší je zkombinovat obojí, ale mějte na paměti, že pokud se do takových zákroků pustíte, je třeba do toho zainvestovat. Jedna aplikace nic nevyřeší. Zbavení se celulitidy je běh na dlouhou trať a neskutečná časová i finanční investice (ještě teď brečím nad výplatou, která na ni padla - a rozhodně ne jedna!). Těm šťastným se možná povede nehezkých ďolíků zbavit na delší časový úsek, ty "více postižené" musí počítat s tím, že vyplácnutí 20 tisíc není zaručená výhra! Bohužel! Já se už smířila. Ale každá reagujeme jinak, každá máme jiné tělo, a pokud s tím něco chcete skutečně udělat, nezbývá, než zkoušet různé způsoby a zjistit, co je nejlepší :)

Holky, co vy a tento typický problém nás holek? Přispějte svými názory, zkušenostmi. Ať v tom nejsem sama ;)
Ahoj Ahoj!

Tak jsem tady zas - a tentokrát s pokračováním článku o podivných módních trendech. První díl se stal jedním ze 4 nejčtenějších postů vůbec, a proto jsem se rozhodla, že je na čase připravit jeho pokračování, jelikož je ještě spousta věcí, které se týkají módy a tak nějak mi leží v žaludku :)


První díl  >>>TADY

Schovej tu ruku, jinak ti ji módní blogerka usekne...

 
Čauky mňauky:)

Dneska mám pro vás článek na téma "Nakupování na EBAY". S internetovými obchody se poslední dobou roztrhl pytel, a ten, kdo si ani jednou nenechal poslat balíček z nějakého eshopu, jako by nežil.
Co se týče internetového nakupování, jsem vůči němu dost skeptická. Chápu, že se všechno vyvíjí, a lidi se už nedokáží spokojit s nabídkou kamenných obchodů v jejich okolí a stále je to láká si pořídit něco jiného, netypického, neokoukaného, jenže i toto má řadu nevýhod.


Věc si nevyzkoušíte, věc si neošaháte, nezjistíte z jakého je materiálu, jak je kvalitní, jaký přesně má odstín, zda sedí velikostně či vašemu typu postavy. Asi budu znít zastarale, když řeknu, že se nic nevyrovná pocitu, když si daný kousek oblečení vyzkoušíte v obchodě, a pak spokojeně odcházíte s plnou igelitkou. 

Hezké pondělní ráno:))

Dneska jsem se rozhodla pro poněkud netypický kecací článek. Vzhledem k tomu, že blog už mám nějaký ten pátek (5.7 to byl rok! Hip hip hurá), dalo by se říct, že se v blogovém světě pohybuju. Díky různým sociálním kanálům mám taky dost přehled o tom, co teď v módě frčí, a jak moc je daný trend mezi blogerkami oblíbený. Ačkoliv i já jsem propadla spoustě módních trendů, jako jsou například slip-ony, květinové čelenky, zavařovací sklenice na pití či kombinování různých stylů oblékání, i tak je spousta trendů, u kterých mi rozum zůstává stát, a s čistým svědomím vám říkám, že jim nepodlehnu – protože co je moc, to je moc.



OPS! Punťa se ztratil…

 

(Všechny fotky jsou stažené z googlu)