Kiko je italská značka, která je spíše dostupná v zahraničí anebo ji taky můžete sehnat na českém eshopu www.kikolady.cz.
Je trošku škoda, že u nás nemá prodejny, protože se jedná o kosmetiku skutečně kvalitní. Sama jsem si pořídila už několik stínů, řasenky, tvářenku, laky na nehty a teď i barevné oční linky..


Vítám vás u svého čtvrtečního článku:)


V Praze jsem si našla novou hosteskovou agentku a teď se snažím jezdit na různé akce, abych se otrkala, seznámila s novými lidmi a taky něco vydělala :) Hosteskování mě baví, ale nějak dlouhodobě bych to asi dělat nechtěla. I když některé akce jsou povedené - třeba když pracujete na degustaci vína a klienti do vás lijou jedu skleničku za druhou, aby zjistili váš názor laika :D Po jedné skleničce v těchto šíleně teplých dnech se pak stává každá práce neskutečnou zábavou, nohy přestávají bolet z podpatků a všechno je tak nějak krásnější a zábavnější. :D
A pak jsou taky akce, které mě moc neberou..a doslova odpočítávám minuty. Ale tak je to asi v každé práci :) Důvod, proč dělám hostesku a stále ještě nejsem "kancelářská krysa", je ten, že jsem hledala nějakou časově flexibilní práci - žádné pevně stanovené osmihodinovky, ale tak nějak si všechno organizovat jak chci - mít tak dost času na učení, na to se stýkat s rodinou a kámoši... Dokud nebudu mít úplně dostudováno, tak u této práce chci zůstat :) 

kraťasy - Orsay, tílko - New Yorker, šperk - Takko, svetřík - F&F




Po státnicích jsem si naordinovala nějaké to volno, abych se konečně mohla dospat, přestala stresovat a oddechla si. Do toho občas vezmu nějakou brigádu, vyřídím si všechno to, na co nebyl čas...ale tak nějak všeobecně si užívám volna. Aspoň na pár týdnů, protože za chvíli mi začne další několikaměsíční šprtací "šichta" :)

Ahoj Ahoj!

Dneska tu pro vás mám recenzi nějakých těch produktů od Astridu. Tentokrát půjde o několik mini recenzí, takže nebudu zdržovat a jdeme se do toho pustit. Věřím, že každý si v tomto článku najde to svoje.

Přeji krásnou středu!
Včera jsem opustila na pár dnů Prahu a teď mám na programu nějaké pracovní akcičky a hlavně pak schůzky s kámoškami z domoviny! Trocha toho holčičího tlachání, kafíček a slepičení ještě nikoho nezabila, že jo :D Člověk si trochu odpočine, než se zase vrátí do víru velkoměsta a pracovních akcí!
Co mě ale nebaví, je cestování. Zvlášť když Praha - Havířov je od sebe cca 400 km. Asi bych potřebovala teleport, abych nemusela pořád postávat v těch šílených kolonách na D1. Třeba se ale jednoho dne poučím a začnu jezdit domů/do Prahy v noci nebo ráno, abych nechytla špičku :D Ale nevím nevím :D Pro mou obhajobu - včera jsem skutečně chtěla vyjet kolem poledne, ale pak mi zazvonil telefon, pracovní nabídka, a tak jsem přes půlku Prahy jela na školení. Ano, ztratila jsem se a ani GPS mě nedokázala zachránit :D Jezdila jsem pořád dokola a hledala odbočku doprava, kterou jsem za nic na světě nemohla najít...až napotřetí :D A tak jsem vzdálenost 15km jela 45minut :D Já ty Pražáky vážně obdivuju! Nechápu, jak se někdo v Praze dokáže vyznat a trefit autem včas tam, kam má :)

Košile + kraťasy + baleríny - F&F, choker - ebay, kabelka - Humanic

Krásný začátek týdne! :)

Doufám, že jste si slunečný víkend náležitě užili :) My jsme v sobotu zamířili na den otevřených dveří Českého rozhlasu. Drahá polovička mi chtěla ukázat, kde pracuje, pochlubit se, jak to tam vypadá, a tak jsem vyfasovala kartičku s nápisem "HOST", obojek na krk a už jsem utíkala za tou svoji Zelenou vlnou (Luk totiž dělá na Českém rozhlase Zelenou vlnu - pořad o dopravě). 
Výhodu jsem měla v tom, že zatímco všichni měli průvodce, který jim ukazoval jen některé části rádia, já se dostala úplně všude - třeba na terasu plnou květin, vyhlídku nebo na záchodek pro zaměstnance :D :D (splněnej sen, noo).
Já vám řeknu, že to rádio je tak obrovské, že zatímco v Ostravě když jsem denně nachodila 10tis kroků, tak jsem mohla slavit, protože jsem musela obejít celé město, tady se 10tis. kroků nachodí jenom po těch chodbách.


Ahoj!
Už dlouho tady nebyl žádný new in článek, a tak se mi doma nahrnulo pár věcí, které jsem si pořídila a zaslouží si, abych se o nich na blogu zmínila.

O NYX rtěnkách Soft Matte jsem psala nedávno - na recenzi koukněte sem.
Konečně jsem si ale pořídila i dlouho sháněnou Lingerii - odstín Bedtime flirt, která spolu s Lace Detail patří k mým oblíbeným. Ani jedna totiž není příliš tmavá, a tak se celkem zamlouvají i chlapům :)
Recenze KLIK


Ahoj Ahoj!

Slibovala jsem vám, že když se teda stěhuju, že tu budu přidávat i články o bytových doplňcích, o tom, jak bydlím, co jsem si pořídila :) 
Náš byt ještě není úplně hotový. Chybí nám spousta nábytku a doplňků, všechno to nějak doladit. Třeba taková ložnice ještě musí projít kompletní přeměnou..ale obývák se nám už pomalinku rýsuje, a tak jsem se rozhodla tu hodit pár fotek z toho, jak to v současné chvíli vypadá.
Důvod, proč ještě není všechno dokonalé je ten, že jsem musela šprtat na státnice, a tak nebyl čas ani moc chuť něco řešit, navíc jsem perfekcionista, takže každou věc do domácnosti si musím pořádně prohlídnout, rozhodnout, vybrat tu nejlepší ze všech. A v neposlední řadě to je taky neskutečně drahý špás - už teď v té výbavičce máme desítky tisíc (no dobře, nejvíce peněz je v mém vybavení kuchyně :D asi jsem se zbláznila, ale mým největším koníčkem je vaření, pečení a lítání po kuchyni:D )

Tak tady úřaduju, líčím se, lakuju si nehty, snídám...dělám tu všechno :) :D A ulítávám na chlebu :D

Přeju krásné pondělí! (tentokrát vás zdravím od mého nového pracovního stolu, který naprosto miluju a ještě více miluju toho mého drahouška, který ho dokázal složit, zatímco já nebyla schopná ani namontovat kolečka ke křeslu :D )

Původně jsem to tu vůbec nechtěla zmiňovat, ale pak jsem si řekla, proč sama sebe nepochválit, že jo :) Moc často (vlastně skoro vůbec) to totiž nedělám, ale jednou za čas to neuškodí :)
Minulý týden pro mě byl nejnáročnější týden vůbec - resp. jeho začátek. Po měsících zavřených doma, tisících proseděných hodin nad zákony a po všech těch probrečených večerech, konečně můžu říct, že státnice z jednoho oboru - soukromého práva, mám za sebou (pro mě ta horší polovina). Když vám budu říkat, že práva v Olomouci jsou jedna z nejtěžších škol v ČR, asi mi moc neuvěříte, pokud s tím nemáte vlastní zkušenosti nebo nemáte známé/kamarády, co tam studují. Aby člověk věděl, co to znamená, nejspíše si to sám musí prožít. Na jednu stranu jsem na sebe neskutečně pyšná, že se ty měsíce tvrdé dřiny konečně vyplatily, že říkat "NE" na všechny večírky, dýchánky, dovolené, práci a akce mělo smysl. Takže i když jsem 1/2 Mgr, jsem na sebe pyšná jako bych už měla titul celý. Na stranu druhou cítím, že znovu bych už těch 5 let absolvovat nechtěla.
Říká se zlatá studentská léta, ale vážně záleží na tom, z jakého oboru jste student. Medikem bych skutečně být nechtěla. Tyto lidi obdivuju :)

Jestli mě ale něco vyloženě vytáčelo, tak to byli ti, kteří si pořád stěžovali, že se na svoje státnice musí učit 10 dnů, a že kvůli toho promarní víkendovou chlastačku. Každá instastory byla o těžkém životě studenta, který nemůže jít na kávičku, každý rozhovor se ubíral směrem "mám to fakt těžký, litujte mě" :D Nechci být zlá ani se nijak povyšovat, jen to ne! Ale učit se jen pár dnů je něco jako splněná sen :) A ne krutá realita! :D
Jinak všem úspěšným, kteří udělali státnice nebo zkoušky moc gratuluju! :) Jdeme si vychutnávat léto!  (a já hlavně pořádnou dávku alkoholu s moji nejdražší Pájou, se kterou jsme celou tu "divočárnu" prožívaly společně, řešily jsme právo stavby do 4 do rána a vzájemně jsme si psaly tak dlouhé, sprosté a bezmocné zprávy, že si už nikdo nemůže myslet, že jsme křehké dámičky, ale spíše pořádné hovada! :D)