Výletujeme po Chorvatsku - Mostar, Ploče, Podgora

By 12:00

Pokud vidíte tento článek, tak se nejspíše stal zázrak a mně se povedlo ho i přes nefunkční WiFi a noťas napsat :) Poslední dobou mě všichni moji kámoši tak trápí - dokonce i mobil stávkuje. Tak já nevím, co se děje. Ale konečně si chci našetřit na novej objektiv na foťák a klasické kolečko - noťas, auto, mobil, bych ráda odložila ještě o rok.

Dneska se chci věnovat dovolené v Chorvatsku. Byla to naše druhá dovolená - tak trochu navíc a tak trochu nečekaná, takže jsme si pojali úplně obyčejně - autem a do úplně obyčejného penzionu. Sváča s sebou!



Dovolená autem zní suprově... Člověk může cestovat po okolí, není ničím vázán a nemusí poslouchat věcně si stěžující Čechy v buse (letadle). Jenže...poté, co projedete Českem, Slovinskem i Rakouskem, nastane problém jménem Chorvatsko. Kolony úplně všude. Kolony na mýtné bráně, u stojanu s benzínem, na hranicích, na záchodech, u automatu na kafe. Celníci vám lezou do auta, aby se mohli pokochat odpadky, které leží na zemi, protože cesta je dlouhá a jídla bylo hodně, prohlídnou si obsah krabiček s bonbóny, ale do kufru se už nekouknou, jestli náhodou nepašujete uprclíky, stejně jako je nezajímají všechny ty prostory, kde by se dala převážet marihuana, hadi, exotické zvířectvo nebo cokoliv, co by mohlo být předmětem kontroly. Takže když se po 17 hodinách za volantem konečně doplazíte na ubytování, jste ve stavu dehydrovaného velblouda. A jen tak čumíte a po večeři vytuhnete na krásných 14hodin - tolik o našem prvním dnu.

Ubytování jsme byli v městečku Drveník, které je hrozně malinké, takže všechno je blízko - pláž, nanuky, ovoce i ubytování. 
Být tam týden v kuse by nás asi nebavilo, ale díky autu jsme každý večer mohli cestovat, a tak jsme se mrkli na Makarskou, do Podgory, do Ploche i do Mostaru v Bosně....

šaty - H&M, kabelka - F&F, klobouk - Terranova, žabky - Sinsay






Na dovolené jsem přečetla celkem dvě knihy - Tichý a Návrat z temnoty.  Tichý mě moc nechytl. Bylo to příliš ponuré a takové málo dějové. Šlo o chlapce, který se narodil s příliš vyvinutým sluchem, a tak musel bydlet ve sklepě, aby ho zvuky přírody a lidí příliš netýraly. Jednoho dne jeho máma spáchala sebevraždu a on objevil kouzlo ticha a najednou začal mít pocit, že smrt vyysvobozuje, a tak začal vraždit.... Víc vám neřeknu. Kniha je dost psychologická, ale taky dost ponurá.

Druhou knížkou je Návrat z temnoty, která je o holce, kterou unesli a ona se po třech letech vrátila a vůbec nic si nepamatovala. Tato kniha byla daleko zajímavější - popisovala nemoc, kterou tato slečna trpěla. Kdo byl únoscem a věznitelem nebylo tak úplně důležité - šlo tam hlavně o psychologické rozpoložení hlavní hrdinky.

Za balíček kosmetiky na opalování děkuji Astridu. Natírali jsme se od rána do večera, ale na toto šílené slunko, kdy teploměr ukazuje 36°C a nebe je bez mráčku, jsou Astrid krémy krátké. Já se opálila pěkně, ale přítel schytal sluneční vyrážku, takže krémy doporučuju spíše na české sluníčko a nižší teploty.





Nejvíce mě určitě zaujal Mostar, protože exotiku můžu. Miluju muslimskou kulturu, orient. Má to svoje kouzlo a určitě to stojí za návštěvu. Od Bosny nás dost Čechů odrazovalo - prý je tam hrozně nebezpečno. Ehm. V horách možná, ale Mostar je město jako každé jiné - s tím rozdílem, že kromě kostelů narazíte i na pár mešit (které jsou vážně nádherné) a teplota vzduchu okolo 20hod je stále 36°C. Po cestě jsme si ještě udělali zajížďku do historického městečka Počitejl, které je taky moc pěkné. A kdybychom měli více času a nespěchali do Mostaru ještě před západem slunce, určitě bychom se tam zdrželi déle :)




















Svoje zvláštní kouzlo mělo i město Ploče, které si pamatuju podle názvu z dětství. S rodiči jsme od tama jezdili trajektem na poloostroj Pelješac. Co jsem si ale nepamatovala bylo to, jak je město ošklivé a nezajímavé - dokonce tak moc až se mi vážně líbilo. Bylo úplně jiné než všechny ty upravené a dokonalé městečka, kam se jezdí na dovču. Dokonce jsem měla pocit, že se nenacházím v Chorvatsku, ale spíše někde v Asii. Ale to už tak bývá u těch přístavních průmyslových měst.










Dalším zajímavým místem byla i Podgora, což je jedno z nejznámějších míst, kam se jezdí na dovolenou. Měla úžasnou malebnou atmosféru a byla skutečně kouzelná (aby taky ne, když jsem si z ní dovezla kabelku a boty - děkuji, Luki♥) Dostala jsem na ni tip na instagramu a moc za něj děkuji :)







V Chorvatsku jsem za svůj život byla snad 10x. S rodiči jsme tam jezdívali pravidelně, pak jsem taky vyrazila s kámoši na Pag (ale to si moc nepamatuju - hodně alkoholu na sluníčku a k moři jsme vyrazili možná 3x :D však to znáte - telecí léta). Naposledy si dala Chorvatsko letecky s kámoškou (ale kam to bylo, si už nepamatuju). Jenže už dávno nejsem malý špunt a poslední návštěva této země byla snad v roce 2010 - což už je pěkných 8let. O to víc jsem byla zvědavá, co se všechno změnilo. Ehm. Nic moc. Akorát už prakticky nenarazíte na poničené domy, bídu, trosky a takovou tu "poválečnou" hrůzu. Velký kus cesty jsme jeli přes vnitrození, abychom se vyhli kolonám na dálnici, a tak jsme si prohlídli i jiné, než turisticky známé místa. Co mě zarazilo bylo, kolik je v Chorvatském vnitrozemí zeleně - proti teď celkem vysušenému Česku dost velký šok.
Moře je pořád stejně průzračné a klientela totožná jako v dobách mládí - ponožky a sandále a lednička se salámem na pláži :)

Pokud mě něco na dovče chytlo, tak to byly právě ty výlety - člověk se podíval kam chtěl, mělo to svoji atmosféru, nebyl ničím vázán a navštívil nová místa. Co mě naopak na této destinaci odradilo, byly nekončící kolony na dálnici a všude přítomná čeština jakožto oficiální úřední jazyk. Čeština by vlastně ani tím problémem být nemusela, problém byl v obsahu sdělení :D
"Božko, běž na pokoj, dej si sprchu. Já se dneska koupat nepotřebuju, koupal jsem se v moři"... "Doufám, že nebude ta tsunami...ale jak koukám na oblohu, tak to nevypadá. Hlavně nevím, kam bychom pak jako šli, jak by to řešila cestovka..."
"Se na to můžu vy*rat...jsem si koupila lehátko a je moc nafouklé"
"Ten penzion je fakt malý. Čekala jsem, že bude větší. Ihned píšu na cestovku, ať nám vrátí peníze"  "To by mě zajímalo, jakej blaf zas dneska uvaří..to žrádlo se tu nedá žrát" (17:45 - pán sedící v jídelně a čekající na večeři, která byla až od 18hod)
"To je hrozná dovolená, ty vole, ta pláž je jako fakt daleko, ty bláho" (vzdálenost penzion -> pláž 150m)
"To je vedro, kdybych to věděla, tak sem vůbec nejedu" (věděli jste, že je v létě teplo?)
"Vadí mi tu, že se tu nedá platit českýma korunama a nikdo tu neumí plynuje česky" (fakt divný, že? Ještě, že v ostatních dovolenkových zemích se česky domluvíte :D)
"Vy chcete za tu zmrzlinu 8 kuna? Zloději! Před 10 lety stála 3 kuna"




Pokud bych měla shrnout země, které jsem za posledních pár let navštívila, tak mým favoritem na letní dovolenou je určitě Turecko.
Itálie je taky krásná, ale záleží, kam jedete. My byli v Albě Adriatice, což je místo, kam na dovolenou jezdí hlavně Italové, a tak se s velkým počtem turistů nesetkáte, což mi vyhodovalo.
Nejméně ze všech destinací se mi líbilo Bulharsko. To už znovu navštěvovat nepotřebuju.

Chorvatsko je krásné, má jedinečnou atmosféru i krajinu. Je takové obyčejné, domácké. Žádná luxusní dovolená v hotelovém resortu, ale naopak domácká atmosféra apartmánů. Není daleko, takže se dá v pohodě zvládnout autem (nejezděte v klasický termín - pátek/sobota ani středa!), ale počítejte s davy lidí.











 

You Might Also Like

1 komentářů

  1. Já mám Chorvatsko moc ráda a jet autem, jak píšeš, je opravdu výhoda. Také jsme jezdívali na výlety, bylo to nejlepší. :) Jinak moc pěkné fotky.

    Somethingbykate

    OdpovědětVymazat