Německo je moje srdcovka. Miluju Drážďany, Berlín a teď i Norimberk. Přiznávám se, že do letošního září jsem byla tímto státem nepolíbená, ale teď když mám vymyslet výlet, kam se zase vydáme, vždycky zvítězí naši sousedi. 

Tentokrát jsme nechali auto doma a vydali se na jednodenní výlet autobusem. Abychom se oba mohli opít punčem. To, že jsme si punč nakonec nedali, je věc druhá :D

Vyjíždělo se v 6:30, což pro mě znamenalo budíček v 4:30 a to jako není žádná prdel :D Jsem totiž přesně takový ten člověka, co ráno (asi tak do 9) vydává jenom skřeky a čumí do blba, na druhou stranu jsem nejvíc produktivní právě večer :) Den předtím jsem ještě byla v Olmíku, navštívit Lucinku a vracela se domů pozdě. Takže nachystat sváču na cestu, do kabelky zabalit troje rukavice a frčíme spát :D 

Největší krizovka ale nastala asi půl hodiny před Norimberkem, když jsme zjistili, že svačinu, kterou jsem tak pracně chystala předchozí den (bagetka s opečenou cibulkou, slaninou, rozpečeným sýrem a zeleninou...), jsme zapomněli v ledničce.  Takové zjištění jsme nesli vážně velice těžce. Jeden obviňoval druhého a dokonce i došlo na slzičky smutku, kdy mi moje drahá polovička poplakávala na ramínku, že se ty bagetky určitě samy v ledničce bojí, a že s nimi ztratil sociální kontakt. Bylo mi to líto. Naštěstí ale všechno dobře dopadlo. Bagetky padly za vlast další den ráno :D

Do Norimberku jsme dorazili před polednem a vzhledem k brutální zimě (-2°C), jsme s prohlídkou začali zlehka..v obchodech :D Prolezli jsme parfumérky, drogérky, hadrárny a bylo nám krásně :D Později jsme se pak vypadali kouknout na trhy a okolí. Město je to nádherné, lidi jsou neskutečně sympatičtí a ty trhy měly svoje obrovské kouzlo. Vánoce a zimu ráda nemám, ale i tak musím uznat, že to mělo hodně do sebe. Jenom bych měla zapracovat na svém zmrzlinovém já :D 5 vrstev oblečení, troje ponožky, kozačky až ke kolenům a deka místo šály mi nezaručili, že mi bude teplo, a tak jsem 90% času klepala zubama a ztrácela cit v končetinách :D jestli někdo máte nějaký tip, jak přežít nulové teploty, dejte vědět :D :D 

Jedna z nejdůležitějších zastávek byla na Norimberskou klobásku. Logicky, že jo :D Dietu jsem zase pro jednou zahodila do koše, přestala fňukat, že musím zhubnout, a řekla jsem si, že na sexy postavu sral pes, už jsem zadaná a rozejít se není tak easy, když už spolu bydlíme a máme společný kámoše, že jo :D  A byl to ráj. Ráj na jazyku, v žaludku a i v hlavě, protože ty kalorie za to stály (ty za to stojí téměř vždycky :)

Asi ze všeho nejvíc nás ale na celém dni zaujal pán s velbloudem a lamou :D Prý jsem taky takový velbloudek - zadržuju vodu a hrozně se hrbím :D  Takže jsme tak hodinu nacvičovali selfíečka jako puberťáci a velbloud nás přitom olizoval :D

Norimberk je určitě hrozně pěkné město a má svou atmosféru i bez těch Vánoc a trhů, proto jsem rozhodla (bez ohledu na to, co chce můj kluk :D :D ), že hned jak bude pěkně - tzn. na jaře, uděláme si tam výlet znova a víc si té atmosféry užijeme. Pokud zvažujete, kam letos před Vánoci vyrazit, určitě vám za sebe doporučuju Norimberk. A pokud chcete něco, co je trošku blíž, tak Drážďany, které jsou taky nádherné. 

Když jsme se snažili vyfotit mi taky nějakou tu fotku (do té doby jsem totiž brblala, že šála a kabát jsou hnusný), připlížil se ke mně takovej podivnej, opilej němec, objal mě za ramena a při té příležitosti mi tak nějak hrábl po kabelce. Přiznám se, že jsem si málem kákla strachy. On byl tak na šrot, že se nejspíš chtěl jen se mnou vyfotit, protože z toho měl hroznou srandu, ale já si už v hlavě vybavovala katastrofické scénáře na téma "ukradne mi moji kapsičku s krémem na ruce s Hellou Kitty, rtěnku a peněženku bez eur :D :D