Už jako malá holka jsem obdivovala všechny ty krásky v časopisech a chtěla jsme být jako ony. Toužila jsem po tom, se nakrucovat před objektivem a užívat si přítomnosti fotografů. Jenže nikdy jsem nebyla takové to krásné dítě, které by někdo chtěl fotit. Vždycky jsem byla to ošklivé káčátko. To se ale před několika lety změnilo. Založila jsem si blog a začala fotit outfity. Ze začátku jsem byla neskutečné prkno, netušila, jak se postavit, co dělat, a tak jsem jen máchala rukama. To mi zůstalo doposud. Na druhou stranu ale určitou změnu k lepšímu vidím. Už jsem jen takové poloprkno a třeba to bude časem ještě lepší! :D  Pamatuju si, že ještě když jsem bydlela v Olomouci, nafotila jsem pár kolekcí oblečení, dokonce i univerzitní kolekci, ale tehdy nebýt fakt šikovných fotografů, kteří uměli zázraky, asi by fotky použitelné nebyly :D #JáAMojePózy

S fotografem Michelem si písmenkujeme už nějaký ten pátek a pořád jsme to společné focení odkládali. Až jednou. Jednou v létě jsem sebrala pár oblečků a šli jsme se kouknout na krásy pražské botanické zahrady, kde jsem doposud ještě nebyla, ale určitě se tam ještě mnohokrát za život podívám. Atmosféra byla uvolněná, s Michalem jsme si sedli a i když to jsou moje úplně první fotky od fotografa, který je skutečně fotograf (a ne přítel nebo kámoška) a soustředil se jenom na mě, myslím, že dopadly dobře. Co na ně říkáte? :)
Hlavně mají tu správnou letní atmosféru, a tu já skutečně můžu :)