Ahoj!

Dneska jsem si pro Vás připravila článek, který asi jen tak na nějakém blogu nenajdete.

S Lukem jsme zvyklí pojmout každou dovolenou aktivně a denně nachodit aspoň 14tis kroků, a tak jsme se jednoho dne vydali na procházku mimo celé to turistické centrum města. Jen tak. Pro zajímavost. Koho by pořád bavilo koukat po obchodech a sex shopech, že ano...A při té příležitosti se nám naskytl obraz, který jsme nečekali. Nemuseli jsme jít ani moc daleko - stačilo dojít na konec tržnice v turistickém centru a pokračovat dál...

Zatímco pobřeží se pyšní dokonalými hotely se čtyřmi či pěti hvězdičkami, bary, kluby, obchody a rádoby luxusem, stačí vejít do vedlejší ulice a všechno je úplně jinak...

Všude nacházíte špínu, neudržované domy, odpadky, zrezavělé cedule..prostě nehorázný svinčík. Nejprve vás napadne, že ti lidé, co tam bydlí jsou asi chudí, ale stačí se důkladně porozhlédnout a ujistíte se o opaku. Na Slunečném pobřeží je ohromný turistický ruch, takže je velmi nepravděpodobné, že by Bulhaři byli tak chudí, že by neměli peníze na to, si místo, kde žijou, udržovat. U všech těch paneláků stojí drahá auta BMW, Audi, Mercedes...dokonce i tereňáky. Každý byt má vlastní klimatizaci, satelit a lidé vycházející ze vchodů vypadají úplně normálně - žádné ošumtělé a špinavé oblečení. Nikdo, komu byste běželi dát nějaké to euro, protože by vám ho bylo líto. Spíše naopak.... Děti si hrají na úplně nových houpačkách a stejně jako dospělí, i oni mají na sobě čisté a nově vypadající oblečení...

Za svůj život jsem procestovala hodně zemí Evropy, byla jsem i v různých chudých čtvrtích ve Francii, Itálii, Španělsku...ale i když lidé byli skutečně nemajetní, stále ta daná vesnička/část města měla svoje zvláštní kouzlo. Nevím, jak to popsat slovy, snad jen, že i nemajetní lidé si potrpěli na to, aby všechno mělo svůj řád, nějak to vypadalo. V Bulharsku mají všichni všechno na párku. Tam dobře vypadají jenom ty honosné hotely a zbytek jim je tak nějak u jejich velectěné zadnice...což mnohé vysvětluje...
Najednou tu máme důvod, proč hotel vypadal tak, jak vypadal, proč nikoho nezajímalo, že by bylo třeba vymalovat, uklidit nebo vyprat ubrus, proč ve městě nebyly odpadkové koše a proč, když člověk prošel boční uličkou, uviděl spoustu odpadků a špíny...

Při prohlížení těch fotek mám skutečně dojem, že se tam zastavil čas. Zatímco my tu máme rok 2017, oni si žijou někde v 80.letech..a je pravda, že mě z některých míst doslova až mrazilo. Nevím proč. Nepřišlo mi to strašidelné ani děsivé, nebála jsem se tam chodit a fotit, ale cítila jsem zvláštní pocit a svým způsobem mi celá tato země šíleně připomíná Rusko...Rusko, ze kterého mě mrazí, které mě neláká a nikdy nelákalo navštívit, jehož fotky si prohlížím na internetu, ale nikdy bych se tam nechtěla podívat.