Dneska si trošku zavzpomínáme na dobu, kdy byl ještě svět relativně v pořádku. Koncem září (nebo začátkem října? Kdo se v těch dnech má letos vyznat, že jo :) jsem se zúčastnila workshopu vázání věnců u hrozně šikovné Ivy z www.diyprojekty.cz.

Na workshopu jsme byly s Andrejkou a Adri a myslím, že jsme se sešly jako naprosto skvělá parta. Hlavně se všechny už dlouho známe, takže to ve finále byl skvělej holčičí večer plnej prosecca, vázání , smíchu a tlachání ♥

Workshop se nesl v duchu přírodních věnců, které jsme si měly poskládat z toho, co se dá najít ve volné přírodě. Iva se totiž zaměřuje na přírodní tvorbu, což je podle mého úplně to nejlepší. Miluju tento styl a baví mě daleko více než různé uhlazené a umělé kousky.

K tvorbě jsme používaly různé druhy drátků a kleště, což bylo zase něco nového. Loni jsem se úspěšně naučila pracovat s tavnou pistolí, aniž bych si 4x za minutu spálila kus ruky (už se zvládnu spálit jenom jednou za půl hodiny :), takže jsem si říkala, že na to aspoň budu machr, ale světe div se, používaly jsme drátky. Proč? Aby věnec více držel. Čekal nás totiž přesun domů v ne zrovna příznivém počasí a hlavně je třeba vzít v potaz, že se věnec váže třeba na venkovní dveře, takže něco musí vydržet. Ačkoliv se s pistolí pracuje daleko lépe a rychleji, tak ani s drátky to není špatný, jen je třeba mít trošku více síly a cvik.

Věnec se dá tvořit buď z větviček uvázaných do kruhu anebo z úplně jednoduchého bílého kruhu (seženete třeba v obchodech Stoklasa). Zkoušela jsem jak kruh, tak větvičky a ten kruh mi přijde, že je trošku složitější, protože se moc není o co zachytit a listy tak musíte vázat hodně napevno. U těch větviček všechno přivážete snáz (aspoň mně, začátečníkovi to tak přišlo) 

Nikdy jsem nebyla člověk, co by byl nějak manuálně zručný, ale vždycky jsem se aspoň hodně snažila. A to i tentokrát. Moje vidina správného podzimního věnce byla, že chci něco veselého, ale netradičního. Hodně se mi líbí kombinace šípků, bodláků a různého roští (což se ale evidentně nelíbilo mým rukám. A tak ve chvíli, kdy už holky byly skoro hotové, jsem já byla stále na začátku:))

Shrnutí? Bylo to boží! Vůbec by mě nenapadlo, že mě to tak chytne a budu chtít vázat věnce jako na běžícím páse😀. U těchto ručních prací si člověk vždycky hrozně odpočine a zapomene na všechno  okolo. Už chápu, proč tolik lidí tvoří. 

Pokud ale nejste zrovna tvořiví a chtěli bystě nějaký hezký podzimní nebo vánoční věnec a taky podpořit jednu šikovnou duši, určitě se neváhejte mrknou k Ivče na instagram @dot_diyblog a na blog (www.diyprojekty.cz). Dělá totiž věnce na zakázku a jsou naprosto nádherné, vydrží snad věčnost (ten můj stále vypadá jako kdybych ho měla doma maximálně den) a nejsou drahé.