Krásného Valentýna všem!

Ať už ho s protějškem slavíte nebo ne, tak vám přeju, ať je to láska láska až postel praská! :) 

Já sama nějak nevím, co si o tomto svátku myslet. Na jednu stranu je strašně roztomilé, když je člověk zamilovanej a 14. února ze sebe může dělat totálního magora - všude kreslit srdíčka, oblékat se do červené, lakovat si srdíčkové nehty, nakupovat hrozně kýčovité a zbytečné dárky, a pak i hodinu žvatlat o pocitech o citech. Tento den je tak nějak dovoleno vše a čím růžovější a červenější to všechno je, tím lépe. Vzduchem poletují růžoví jednorožci a amorci a po zemi se válení prázdné flašky od chlastu, protože to je jediný způsob, jak nezadaní mají šanci tento den přežít. A taky všeobecně chlapi - když na ně ženská vybalí tu pocitovou a citovou konverzaci! 

Na Valentýnovi je hrozně super i to, že hned další den jsou všechny tulipány a růže ve slevě, a tak člověk může udělat menší nálet na Tesco, nacpat si do košíku asi tak 10 balení tulipánů se 70% slevou, hezky to všechno nafotit na instagram a další socko sítě, a kdyby se někdo ptal, proč je fotka sdílená až den poté, tak je to proto, že na Valentýna se se svou drahou polovičkou nebo tajným ctitelem (který ovšem neexistuje) oddávali 10 hodinám poctivého sexu. Tak...a teď všichni záviďte! Co na tom, že ve skutečnosti protějšek zapomněl anebo byl hrozně líný cokoliv kupovat, a tak jediná valentýnská oběť byla, že si vzal čisté ponožky a trenky, které ale samozřejmě dostatečně nevyužil, protože v televizi byl zrovna hrozně důležitý fotbalový zápas, a když skončil, jeho roztomilá krasotinka v saténové noční košilce z Lidlu usla na posteli a začala hlasitě chrápat a celý makeup si zničila tou obrovskou slinou, která se ji spustila z té roztomile chrápající pusinky...

Já a ten v čistých trenkách a ponožkách, jsme se rozhodli, že si před Valentýnem uděláme menší tripík do Prahy a využijeme valentýnské akce muzea voskových figurín Grévin. Do Prahy jsme přijeli v pátek, několikrát se ztratili při hledání hotelu a následného hledání Václaváku, potkali jsme rodinku roztomilých bobrů, popovídali si o pocitech (já si povídala, on říkal, ať neotravuju) a vydali se na Pařížskou, kde výjimečně nikdo nebyl!!!