První společný měsíc
Ahoj!
Březen byl asi nejdivnější, nejemotivnější a nejšílenější měsíc za poslední dlouhou dobu a já pevně věřím, že teď už bude jenom líp. Ale i přes to všechno bylo pár fajn dnů a na ty se teďka podíváme..:)
První společný měsíc - 25. 3. to byl první měsíc společného soužití s mými osmáčisky degu Milly & Lilly. (Ano, zřídila jsem jim i instagram, abych všechny neotravovala spamováním s těmito roztomilými ňuňánky - Lilly & Milly) A vzhledem k tomu, že jsem šílený milovník zvířat a tak trochu cvok, rozhodla jsem se tento den oslavit. Upekla jsem dort, nakoupila "oslavenkyním" dárky a učila jsem se radovat z maličkostí...
Dokonce přijel i Luk, takže jsme slavili společně..
Po oslavě jsme se přesunuli do Ostravy, kde jsme si udělali "poslední procházku" po centru, a pak se pustili do stěhování...jeho bytu, všech našich vzpomínek, vzpomínek na naše týdenní spolubydlení, na taneční, na všechno to, co jsme spolu zažili... Byla jsem ta, která mu pomáhala byt zařizovat a teď jsem i ta, která mu pomáhala se odstěhovat. Pryč. Daleko.
Večer jsme pak zamířili do kina na Masaryka. Jestli nemáte rádi české filmy, nevadí. Já taky moc ne, ale Masaryk byl jiný. Světový. Skvěle natočený. Hodně depresivní, ale filmy o 2. světové válce optimistické být ani nemůžou. Už dlouho jsem neměla tak silné pocity z filmu. Kdo neviděl, doporučuju. Určitě to stojí za vidění - zvlášť pokud jste stejní nadšenci do historie jako já.
Začalo jaro, a to je přece super zpráva. Už zase ujíždím na tulipánech a teniskách...tenisky už mám ve všech základních barvách - bílé, černé a šedé. Teď už chybí jenom vínové a sbírka je kompletní. Ne, že bych někdy dřív nosila tenisky. Před rokem a půl bych si je nikdy neobula, ale lidi se mění. Doba se mění. Já se měním.
Můj nejoblíbenější cheesecake dvou barev...Recept jsem už tu přidávala, tak když tak mrkněte SEM. Tentokrát jsem akorát do oplatkového těsta přidala rum a kávu a bylo to yummy!
Střípky z mého pokoje...
Taková ta část pokoje, která je ještě stále uklizena, neválejí se na ni kousky sena, granulí, žrádla pro moje krysičky ani bobky :D A to je asi tak jediné místo...:) Mít doma zvíře, je šíleně náročné. Pokud jste pošuk na úklid - jako já, a neustále musíte mít všechno čisté, uklizené, narovnané a vytřízené, nejspíše se zblázníte. Se zvířetem je tento stav nereálný. Vždyť já už mám v pokoji nastěhovaný vysavač a s prachovkou usínám v objetí, ale stejně ten bordel, co natrousí, uklízet nestíhám :D
17. 3. jsem ukončila plesovou sezónu, která byla letos vskutku vydařená. Poslední ples, který jsem navštívila, byl náš školní - právnický! Jako doprovod jsem vzala vyvětrat svého nejlepšího kámoše a na sebe si oblíkla bílé princeznovské šaty. Co si budeme říkat - o půl 12 večer na mě začala padat brutální únava, takže pro příště si beru na ples polštář...:) No co, už nejsem nejmladší. Pravidelný spánek je v mém věku důležitý! :D
Návštěva Olmíku - s Luci z Lucieswlife jsme se neviděly od října a to je sakra dlouhá doba. Proto jsem si udělala pro jeden den volno a navštívila Olmík, kde jsme si udělaly pravé holčičí odpoledne. Zašly na kávičku, pokecaly, zashopovaly a pofotily outfity:) Víc takových dnů s přáteli :)
1 komentářů
Moc pěkný článek.:) Ty osmáci jsou strašně roztomilý, miluji taková stvořeníčka <3
OdpovědětVymazatSomethingbykate