Sedím v tramvaji, v ruce svírám tašku a pomalu se mi zavírají oči. Všude kolem mě je černočerná tma a já začínám mít pocit, že je nespíše půlnoc.
Tak trochu se modlím, abych neusla a zvládla vystoupit na správné zastávce. Vůbec nevím, kde seberu tolik energie, abych došla domů, uvařila večeři, nabalila si věci do práce, umyla si vlasy, uklidila nádobí z rána a udělala všechno to, co člověk zkrátka udělat musí.
Poslední dny jsou takové....a vlastně celý můj leden byl takový.
Vstávám na osm budíků, ale stejně zaspím, všechno mě neskutečně vyčerpává, plná apatie, otrávená z každé povinnosti, unavená z každého plánu. Víkendy nejraději trávím zavřená doma. Děláním ničeho a spaním. I obyčejná konverzace s lidmi mě obtěžuje a já daleko raději mlčím a dělám, že vlastně nejsem.
Každý den odpočítávám dny do víkendu a do jara. Foťák leží naspod šuplíku a pomalu se na něj práší. Toto nejsem já. Tahle zimní verze mě samé mě nebaví.
Každoročně sleduju, že leden a únor jsou pro mě nejhorší měsíce v roce, protože všechno, na co se člověk těší, je za hrozně dluhou dobu. Dovolená? Až v červnu. Prodloužený víkend v Paříži? Na konci srpna. Sluníčko? Asi nikdy.
Leden jsme zahájili návštěvou kočičí kavárny a krmením nutrií v Podolí♥ To jsou ty chvíle, kdy si připadám hrozně spokojeně. Ve společnosti zvířátek mě moje chmury na nějakou dobu opouští a já na nic jiného ani nemyslím. Taky jsem si řekla, že by bylo fajn tyto roztomilouše nějak podpořit, a tak kromě toho, že polovina desetikilového pytle mrkve skončí v packách těchto ńuňánků, jsem se rozhodla pravidelně přispívat na kočičí útulky - ať už pěněžitou formou nebo třeba tak, že pokaždé v Ikee koupím i nějaký dáreček pro útulky a hodím ho do sbírky.
Nevím, jestli je to ve všem pobočkách, ale na Čerňáku je obrovská krabice, do které můžete přispět něčím, co v Ikee koupíte - polštářky, plyšáky, kartáčem, pelíškem, miskou, dekou.. A všechno to putuje na kočičí a psí útulky.
...To si tak koupíte kus nábytku, rozbalíte krabici...a v ní sedím já :D blbý, co? :D
Tentokrát jsme zainvestovali do křesla. Nějaký hezký šedý kousek jsme vyhlíželi dlouho, ale pořád se ne a ne rozhodnout.
Jen mě tak napadá, že je vlastně úplně jedno, jak naše křeslo vypadá nebo jakou má barvu, stejně vždycky přiběhnu, obsypu ho polštářema, koupím nějaký pléd a je to :D Polštář i deka jsou z Jysku - kdyby vás to zajímalo.
Novinkou v domácnosti je i povlečení s jeleny, které je tak hrozně pohodlné, že jsem už vlastně možná našla důvod proč pořád spím :D Povlečení je z Lidlu - z minulého letáku.
Jooo..a taky máme novej kávovar, který dělá luxusní pěnu a lattéčka. Jen je asi trochu blbý, že jsem dost omezila pití kafe, co :D
Když jsme se bavili o těch zvířátkách...♥
V lednu jsme taky stihli svatební veletrh v hotelu Clarion, který jsme navštívili i loni. A i když se mi tam tentokrát moc nechtělo, jsem ráda, že jsem se nechala ukecat. Stálo to za to. Navíc mi tak nějak doklaplo, co vlastně jednou chci, jaké chci šaty, jakou hostinu...a vlastně mě zase chytla taková ta nálada, že bych ve svém životě chtěla dělat něco kreativnějšího než je právničina,
Z veletrhu žádné fotky nemám, tak vám aspoň ukážu jídlo, na které jsme šli pak :)
Z veletrhu žádné fotky nemám, tak vám aspoň ukážu jídlo, na které jsme šli pak :)
Poslední dobou dost bojuju s bílkovinami. Maso mi přestává chutnat, a tak se dostatek bílkovin snažím dohnat aspoň jiným způsobem. Tentokrát jsem si udělala tvarohové palačinky.
Těsto: vajíčko, mléko, tvaroh a troška mouky (aby těsto drželo). Nahoru hodit ovoce, ovocný tvaroh, jogurt nebo rozdrcené ovoce a mńamina je na světě.
Obrovskou radost mi udělal balíček z i-moda.cz, kde jsem si objednala tyhle hnědé válenky s mašlí, protože celou zimu neskutečně mrznu.
Velké poděkování patří i Yves Rocher. Tento roztomilý růžový balíček mi doručili do práce a já se tak mohla rozplývat přímo v kanclu (aby všichni ostatní záviděli :D )
No a nakonec si dáme taky nějakou tu kosmetiku, kterou jsem si po Vánocích koupila.
Sáhla jsem po této konturovací Naked Skin paletce od Urban Decay, na kterou se tu ještě objeví recenze.
Dále pak jsem dala šanci pěnové tvářence Too faced - Peach my cheeks, která je sice krásná a neskutečně voňavá, ale šíleně flekatí a nejde mi nanést rovnoměrně. Nemáte ji někdo? Jste spokojené? Existují nějaké fígle jak nanášet tyto pěnové produkty?
Konečně jsem si koupila taky nějaké kvalitnější štětce - od BH cosmetics a kromě toho, že mají roztomilý vzhled, jsou i hrozně příjemné a jemňoučké a dobře se mi s nimi pracuje.
Benefit je vyhlášený svými produkty na obočí. Proto i já sáhla po KA-BROW gelu na obočí, který jsem si velice oblíbila - obočí vypadá přirozeně, pěkně. Akorát ta aplikace trvá trošku déle než u pudru na obočí, takže přes týden spíše využívám sadu Brow this way od Rimmel.
No a na závěr si dáme outfitové okénko ...
kabát košile - Reserved, boty - F&F, jeany - H&M, kabelka - H&M |
Jeany - Bershka, kozačky - Primark, šaty - F&F, kabelka - butik |
kabát - mohito, boty - časnaboty, jeany - F&F, šála - Primark, kabelka-Furla |
svetr - F&F, kozačky + kabát - Primark, top- Calliope, kabelka - Zaful, šperky - Aliexpress |
Kabát + kabelka + top - H&M, svetr - Primark, jeany - primark, boty - F&F |
Úvodní část článku je jako kdybych ji psala sama :D což vlastně asi není k smíchu. Je pravda, že leden a únor taky snáším z celého roku asi nejhůř, ale letos to teda nabralo ještě větší grády, než jindy. Tak snad se z toho během března dostanem :) A to přispívání v Ikee, jupí, až si tam pojedu pro kuchyň, tak na ty čtyřnožce rozhodně nezapomenu.
OdpovědětVymazatJéé...to mám radost, že ten nápad s útulky zaujal tolik lidí :) Fakt mi to přijde hrozně suprové.
VymazatA neboj, Luci. Už se to krátí...:)
Heh, taky jsem z té nekonečné zimy unavená. Já nejvíc nemám ráda právě únor, protože to je pro mě prostě měsíc nekončící zimy. Apatii taky pociťuji. No, musíme to vydržet! :)
OdpovědětVymazatJe, na Čerňáku je to vymakaný tedy! Takovýchto zlepšování pro kočičky jsem si na Zličíně nevšimla.
Svatební veletrh? Nechceš nám něco říct? :D
Little Dreamer
To zvládneme..už se to krátí :)))
VymazatHaha, řekla bych něco, ale není co :-D
A hádej, co jsem dělala o víikendu já? :D ležela a víš co? Byla jsem nesutečně ráda, nejradši bych proležela celou zimu, připadám si jako nemocná, nemohoucí a přitom nejsem a jsem zdravá :) Ráno vždycky s vidinou vstávání do práce se těším na postel a ještě jít v ty kose ráno, to je mazec :D už se těším na léto!
OdpovědětVymazatSomethingbykate