O tom, jak mě přestává česká blogová scéna bavit

Přiznávám se, že poslední dobou na blog trošku kašlu. Nemám totiž tolik času a tolik myšlenek na psaní, jak bych si přála. V hlavě mám sice spoustu námětů na to, o čem bych chtěla psát, ale nějak to neumím hodit na papír.

Miluju psaní a dělání recenzí, focení, ale přiznávám se, že poslední dobou jsem trošku znechucená českou blogovou scénou. Tím, jak jsou všichni prodejní. Vždycky si řeknu, že to už nemůže klesnout níže a ono jo. Objeví se zase něco šílenějšího.

Nikdy nepochopím, proč blogerky, které si pořídí dítě, mají tendence ho všude začleňovat, každý příspěvek i článek je o jejich drobátku a neštítí se ho použít i do reklamy. Napsat příspěvek o tom, jak se jim změnil pohled na svět, jaký byl porod..a do toho zakompenzovat reklamu na plenky, která je tak do oči bijící, že to nejde víc. Kdyby napsaly "kupte si tyto plenky, ta značka mi za reklamu platí", není to tak nápadné jako to, co přidávají na své sociální sítě ony. Nebo reklama na dudlíky, kočárky, různé příkrmy a já nevím co všechno. Co opravdu nechápu je, jak můžou maminy brát takové spolupráce. Copak by plínky či dudlík jinak nekupovaly? To je asi to samé, jako kdyby si nechávaly sponzorovat toaletní papír. Budou psát články o tom, jak se ony samy dobře vykákly díky TENTO papíru s 200 útržky? Navíc všude cpou fotky svého dítěte a zábavné storky o tom, jak si dítě ublinklo, i když jedlo tu nejlepší přesnídávku na světě (která je samozřejmě sponzorovaná). Inu, teď to tomu dítěti nevadí, teď to nevnímá, ale když si třeba za takových 9 let o sobě toto přečte, zjistí, tak nevím, jak se bude tvářit, když celý internet bude zaspamovaný jeho nahými fotkami a příběhy.

Je mi jasné, že jakožto holka, co nemá vztah k dětem, neplánuje dítě dalších 30 let, nemůžu články o dětech ocenit a taková blogerka už pro mě inspirace není, ale na druhou stranu existují i takové slečny, které jsou stále zajímavé, i když mají sviště na krku. Třeba taková Nikol Štíbrová, kterou stále sleduju a i když je většina jejich příspěvků o jejim synovi, je zábavná a hlavně nikomu necpe pudr na zadeček, který ji někdo daroval a očekává teď reklamu. Nebo třeba Meetmylovelyworld- slečna, která čeká miminko, ale nezaplavila ji vlna reklam, stejně jako Můj svět kosmetiky.

Nemám nic proti tomu, když blogerka ukáže svého sviště, napíše o něm, změní své zaměření. Co mi ale neskutečně vadí je to, jak ho všude prodává, jak ukazuje svoji výbavičku za stovky tisíc. Oblečky na jedno použití ze Zary, Lindexu či podobně drahého obchodu. Ukazuje se, jak má všechno to nejnovější a nejmodernější. Jak se pak asi musí cítit průměrná matka, která žije z mateřské a ne z placených reklam?

A stejné pocity mají slečny z klasických blogerek...

Elitní blogerky - mnohdy studentky soukromých škol, protože kvůli blogu vzdaly snahu studovat těžkou veřejnou výšku. Učení jim totiž bránilo ve focení se v kavárnách. Holky, kterým je dvacet, ale mají kabelky a oblečení za desítky tisíc. Nikdy by už nevkročily do levnějšího obchodu než je Zara a nekoupily by si levnější kosmetiku než MAC. To, že dělají reklamu na Rimmel, je asi jenom proto, že jim dobře platí. Každý den chodí aspoň 2x denně do kavárny, každý den do fitka v centru města (které v Praze není levné), jediný šperk, co uznávají je Pandora, protože je to přece značka, že jo. Sportovní oděv jedině Adidas a spodní prádlo pouze Calvin Klein. A všechny v ruce svírají sponzorovaný Olympus PEN a instax, protože to je přece luxusní záležitost. Když jdou do vany, tak jedině s blbůstkama značky Lush (a nezapomenou nás o tom informovat deseti fotkami ve stories a následně příspěvkem) a pustí si k tomu hudbu ze Sony  přenosných bedýnek. A u vany se jim náhodně povaluje Moet a kabelka Karl Lagerfeld. Dokonce to už dospělo tak daleko, že na výlety jezdí v úplně novém autě - nejlépe BMW, protože toto si průměrná 20letá holka může pořídit, stejně jako umělý prsa, že jo. A taky se může rozčilovat nad tím, že dálniční známka má škaredou barvu a že si ji nechce nalepit na sklo, protože je prostě hnusná :D he....

Tak..a teď ruku na srdce...kdo z vás, normálních smrtelníků vede takový život? Já se přiznám, že ne. Chodím nakupovat do slev, miluju kosmetiku a mám ji plné šuplíky, ale nemám ji pouze k focení a jsou to poměrně normální značky. Do kavárny chodím jednou za čas, protože by mě nebavilo tam neustále vysedávat. Hlavně umím vařit, což se asi v blogovém světě moc nenosí. Navíc buďme upřímní - znám lepší způsoby, jak utrácet peníze, než si každý den dopřávat kafe a ovesnou kaši v kavárně. Na svůj olympus pen jsem si vydělala a pěnu do vany si kupuju v drogerii. 

Nemyslím si, že bych někomu něco záviděla. Byla špatná z toho, že někdo něco má a já ne. Ono kdybych chtěla, tak jsem si nějakou značkovou kabelku z Pařížské mohla pořídit, ale já si řekla ne. Místo toho jsem se rozhodla cestovat, vybavit si byt a přijde mi daleko lepší vědět, že máš nějakou finanční rezervu, než všechny sociální sítě spamovat drahými věcmi. Žiju si v trochu jiném světě a to je asi z pohledu dnešní doby špatně.

Btw: Proti blogerům a youtuberům, kteří pocházejí z bohaté rodiny a už od začátku se prezentují trošičku jinak, vůbec nic nemám. Dělají stále to, co je baví. Vadí mi slečny, které stejně jako já, začínaly s holou prdelí a teď se najednou prezentují úplně jinak. Nedělají blog ani instagram tak pro zábavu, jako spíše pro zisk a snahu se zviditelnit a berou reklamu na všechno. Mnozí mi možná napíšete, že je nemám sledovat - ono já je už tak ani nesleduju, ale pravidelně mi na instagramu naskakují jejich příspěvky v kategorií náhodných příspěvků :) Ale taky se přiznám, že se občas podívám, co nového - a ono nic, pořád stejná písnička s hashtagem #ad.