O tom, jak jsou Drážďany nádherný

Jestli je pro můj rok 2017 něco charakteristické, tak je to cestování.

Ještě nikdy jsem za rok nestihla procestovat tolik míst. Posunout se. Občas sedím a přemýšlím. Přemýšlím nad tím, že zatímco loni touto dobou jsem si o Vánoční Praze mohla nechat zdát tak během jednoho víkendu, o rok později si všechny ty pražské uličky můžu procházet denně. Každý den můžu chodit na Staromák, popíjet punč a nasávat atmosféru. Zatímco loni jsme byli nedospělá písklata, letos je všechno tak nějak dospělácké a vážné.

Nevím, jestli je to těmi Vánoci, ale poslední dobou mě chytá nostalgie. Vzpomínám na všechno naše "poprvé", na všechna svá "poprvé", prohlížím si fotky. Srovnávám. Všechno je jinak a vzhůru nohama. Na jednu stranu tu změnu miluju, na stranu druhou si přeju být o 8 let mladší a znovu o všem rozhodnout. Možná udělat jinak. Jenže kdyby se nestalo to, co se stalo, nebyla by tu tato přítomnost. Věřím v osud a v to, že všechno má svou příčinu. A asi tak některé věci měly být....
Měly nebo neměly. Rok 2017 byl pro mě hodně zlomový, ale i tak si přeju, aby už skončil. A já mohla začít s čistým štítem a vrátit svému životu rovnováhu. Změnit to, co mě neustále stahuje ke dnu a mít zas pocit, že se můžu ze života radovat a podvědomě necítit ten obrovský balvan, který se mě snaží zamáčknout. A zatím se mu to bohužel daří.

Ale pryč od té zimní melancholie, která mě nutí rozvíjet své myšlenky úplně jiným směrem...k tomu se třeba ještě vrátím...jednou...až zas budu v brzkých ranních hodinách sedět s hrnkem čaje u noťasu a budu se snažit ze sebe vypsat to, co se zrovna u mě děje.

Bez ohledu na všechno co se děje a neděje, jsme si udělali poslední letošní výlet. Nejenom letošní. Řekla bych, že teď to chce tak na 4 měsíce pauzu. Eura schovat do šuplíku a dělat chvilku něco jiného. Nicméně musím říct, že s bezstarostným cestovatelským rokem jsme se rozloučili s grácií. V Drážďanech. V místě, kde naše láska k cestování začala...

Jestli mám jmenovat nejkrásnější Vánoční trhy, které jsem kdy viděla, tak to jsou ty v Drážďanech. Jsou totiž dokonalé. Všechno sladěno do posledního detailu, všechno roztomilé a perfektní. Však posuďte sami podle fotek.
věřte nebo ne, na tento výlet jsem se těšila. Ne na Primark, ne na kosmetiku, ne na slevy. Ale do města...rázem jako by mi nevadil ani mráz a já nasávala tu správnou atmosféru Vánoc. Poprvé jsem se cítila vánočně naladěná.