Photo diary 0.1 - Give me love, Ed Sheeran...

...We keep this love in a photograph
We made these memories for ourselves...

Tak se opět ozývám - tentokrát zase s deníčkovým článkem. Kdo mě sledujete na Instáči, víte, že jsem byla v Praze na koncertu Eda Sheerana (ano, bylo to už minulý týden - 12.2., ale čas letí neskutečnou rychlostí a já jsem poté ještě nečekaně "zkouškovala")

Tento mladý zrzek mě zaujal kdysi dávno. Vlastně ani nevím, kterou písničkou si mě získal, ale teď vím, že bez Give me love, Afire love, Kiss me, Photograph si nedokážu představit den :)

To, že bude vystupovat v Praze, jsem se dozvěděla náhodou - v Turecku, na dovolené, ale asi víte, na co mi to bylo, když se lístky vyprodaly během pár hodin. O to větší nadšení u mě proběhlo, když o pár měsíců později koncert přesunuli do Tipsport areny:)

Koncert Eda byl pro mě znamením konce zkouškového - poslední zápočet v úterý, pak se dvakrát vyspat a ve čtvrtek hurá do Prahy!

...So you can keep me
Inside the pocket
Of your ripped jeans....

Do Prahy jsme s Bařenem vyrazily už v ranních hodinách, abychom se ještě stihly stavit na los žrádlos a očekovat obchody :) Zatímco Bařen bojoval s 20 talířky z Running sushi, já jakožto správný shopaholic vykupovala obchody :D A světe div se! Dovezla jsem si černé kraťásky (co taky jiného ode mě můžete očekávat, že jo:)

...I met you when I was a teen
But then you were one as well...

Když jsme na 18hod dorazily k hale, byly jsme dost šokovány. Všude miliony lidí! JAKOŽE OPRAVDU MILIONY... NO DOBŘE, TAK TISÍCE... a světe div se - nebyly to jen 15leté slečny a páry, kde muži byli donuceni se účastnit pod pohrůžkou "Pokud-se-mnou-nepůjdeš-na-Edíka-už-ti-nikdy-nedovolím-koukat-na-fotbal-a-už-nikdy-žádný-sex", ale i spousta lidí starších ročníků či samostatných hochů v našem věku.

To, že koncert byl v poměrně prostorné hale a většina lístků byla na sezení, mělo spoustu výhod - žádné fronty na párky, kolabující lidi, zápasníci, kteří se snažili umlátit lidi ve svém okolí ani vytopené a plavající záchody:)

...Don’t fuck with my love
That heart is so cold
All over my home
I don’t wanna know that...

Koncert začal přesně, resp. o 3 minuty dřív - tož potěš koště! To je snad poprvé, co jsem byla na koncertě a nezačal o hodinu později - byla jsem u vytržení. Předskokanem byl Ryan Keen - poměrně pohodový písničkář s líbivými songy, ale co si budeme nalhávat - odpočítavali jsme minuty do Eda:)

...I'm out of touch
I'm out of love...

Fascinuje mě, že někdo tak maličký (172cm asi není málo, ale já ze svých žirafích výšin beru věci trochu jinak :D ), dokázal vyprodat celou halu, rozhýbat celou halu, rozněžnit celou halu a všechno to dělat s takovou dávkou energie, že i gepard nadopovaný energeťákem je proti němu nula...
Koncert odstartoval písničkou I'm a mess (Inside out, Searching for a sweet surrender, But this is not the end...IT'S THE BEGINNING:), o které jsem dlouho nevěděla, co si myslet, ale na koncertě mě natolik chytla, že začátek nemohl začít lépe :D Následoval Legobarák:D, který skoro ze všech udělal slzavé údolí...

...So honey now
Take me into your lovin' arms
Kiss me under the light of a thousand stars...

Na Edovi mě nejvíc fascinuje, že UMÍ ZPÍVAT...ano, je mi jasné, jak hloupě to zní, ale na pár koncertech jsem už byla a nikdo, opravdu NIKDO to neumí naživo rozjet tak čistě a energicky. Vezměte si, že většina muzikantů má jako oporu kapelu - Ed neměl nikoho. Doprovázel se sám - na kytaru. Hrál, zpíval, skákal, pařil, juchal, rapoval, rozjížděl to..... No a ty jeho výšky♥ Upřímně řečeno, jsem ženská (nečekaně, co?), pár let jsem zpívala, hudební sluch mám, ale i já jakožto ženská bych si na některé ty výsoké tóny opravdu netroufla, ale Ed to zvládl. Byl neskutečný. Úžasný. Talentovaný.

Rychlé písničky prostřídaval s pomalými, které různě pospojoval do jedné - zkrátka si s celým tím svým repertoárem vyhrál. Jeden z nejsilnějších okamžiků pro mě byly písničky One/Photograph....

...Tell me that you'd turn down the woman/man
Who asks for your hand
Cos you're waiting for me...

Vrcholem večera byl bezesporu radiový hit GIVE ME LOVE, který začínal jako nevinná smutná balada a v průběhu se z něj stala show. Lasery, světla, Edův neuvěřitelný hlas, řev kytary...a tisíce světýlek (ano, přiznávám, že od té doby, co zapalovače vystřídaly mobily, už to není tak romantické, ale sami musíte uznat, že stále to je nádhera...♥

....Settle down with me
Cover me up
Cuddle me in...

Další fascinující věcí je i to, že Ed hrál 2 hodiny! Nevynechal žádnou hitovku, nesnažil se to zkrátit, zjednodušit, useknout...vydával ze sebe maximum a ve finále předvedl takovou show, že i mnohé rockové hvězdy by se měly jít oběsit, protože mladý zrzavý kluk s kytarou dokázal to, co nedokázali ani Lordi, Simple Plan či Morcheeba...

Pokud bych to tedy měla shrnout, tak vám říkám, že to byl jeden z nejlepších zážitků mého života. K dokonalosti chybělo jenom osobní setkání a společná selfinka :D

...So in love, 

so in love, 

so in love, 

so in love...