Boj za kousek originality

By 10:00 , , , , ,

Jestli na Praze něco miluju, tak je to její anonymita. Možnost si dělat co chci, jak chci  a všem to je jedno. Možnost nosit oblečení, které se mi líbí, i když nespadá do průměrného dress codu. Nosit výrazný mejkap, divné doplňky a kdybych si potrpěla i na barevné vlasy, tak bych je nosila taky.





Miluju, že si můžu nosit co se líbí mě a ne to, co odsouhlasí ostatní. V Praze je určitá míra extravagance přípustná a nikdo to neřeší.
Často se setkávám s názory - nenos ten kabát, vypadá jak župan (WTF? Miluju svůj kabát, není průměrný, není nudný a zároveň je úplně klasický a nositelný ke všemu), nenos ty boty, jsou hnusné (to, že Zara, Topshop či Bershka měli v zimní kolekci dost podobné asi znamená, že to zas taková tragédie není), nemaluj se tak výrazně (ale já se s nevýrazným mejkapem prostě necítím dobře), nemaluj se vůbec - přirozenost je hezčí, neměj tak výrazné rty/černé oči,  ta kabelka je moc barevná, ty náušnice jsou moc velké.....

Ehm. Nemyslím si, že bych se oblíkala nějak výrazně, nevhodně nebo špatně. Ano, mám ve své skříni pár úletů, které se nemusí líbit všem, ale většinu času se oblíkám tak nějak normálně. Inspiruju se zahraniční blogovou a instagramovou scénou, miluju styl Italek, Francouzek, Němek i Američanek. České móda mě nebaví a když přemýšlím, co na sebe, většinou mrknu právě na zahraniční instagramy. Mám ráda, když se oblečení k sobě hodí, je doladěné a zároveň to nevypadá jako nudná uniforma.  Ráda si pohrávám s detaily.

košile - Stradivarius, boty - Baťa, kalhoty - Bershka, kabelka - Primark, náhrdelník - I am, bunda - New Yorker

I když se o módu aspoň trošku zajímám, mnohdy radím kamarádkám při nákupech nebo s doladěním doplňků, stejně nikdy za nikým nepřijdu a neřeknu "bože, ty máš tak nudné tričko/příšerný kabát/boty se ti nehodí ke zbytku". Prostě to nedělám. Nepřijde mi to slušné, hezké a pokud se mě někdo neptá na názor, nevidím důvod, proč ho hned zkritizovat:)
Nicméně z druhé strany to je bohužel hodně běžné. Lidi se neštvou s tím, aby vám řekli, že vaše nová kabelka je příliš výrazná a vlastně hnusná, rtěnka je moc tmavá, kabát má divnou barvu či knoflíky...anebo si vás prohlížejí celou dobu, kdy stojíte ve frontě na poštu/v obchodě/na zastávce a čučí jako kdyby viděli něco, co nikdy neviděli.

Lidi u nás jsou v tomto hrozné konzervy. Někdy mám pocit, že na malém městě je přípustná jenom jedna uniforma v několika základních barvách, všichni bychom měli nosit stejné boty, kabelky i kabáty. V zimě samozřejmě čepici, a kdo ji nemá, je divnej. Ale proboha proč? Není daleko hezčí a zábavnější nosit něco, co nemají všichni? Anebo pokud nejste fanoušky originality, tak není lepší ostatní nekritizovat a nechat je nosit to, co se jim líbí?



You Might Also Like

7 komentářů

  1. Máme to úplně stejně hele, když jsem bydlela v Boleslavi, poslouchala jsem takový kecy skoro pořád, od té doby, co jsem se přestěhovala do Prahy, jsem vlastně každému ukradená a můžu si nosit, co chci :D:))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, to u nás v Havířově a Ostravě taky. Olmík byl tolerantní. Tam totiž studovalo hodně umělců, že nikomu nic nepřišlo divné :)

      Vymazat
  2. Tiež pochádzam z menšieho mesta a je pravda, že už len jedna extravagantnejšia vec a ľudia čučia. Ja som si na to akosi zvykla, nie som zas taká výstredná, ale sem tam mám nejaký úlet. Nevšímam si to :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, pokud tě někdo vyloženě nekritizuje tak, že ti to narovinu řekne, tak je lepší to vůbec neřešit :)

      Vymazat
  3. Mně se tvůj styl líbí :-), obdivuji tvůj smysl pro detail a jak máš vždy vše tip top dotáhnuté k dokonalosti :-), o líčení ani nemluvě! A lidé jsou opravdu děsné konzervy, stačí si vzít něco, co trošku vybočuje z řad a člověk je hned středem pozornosti.
    Ennepenne.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Bydlím na malém městě, které má kolem 13 000 obyvatel, občas si připadám dost blbě. Neřekla bych, že jsem extravagantní a něčím vyčnívám, ale občas si na sebe vezmu prostě, to co nikdo nemá, nebo téměř zde to k vidění není a to jsou pak pohledy, od některých kritika. Hlavně pak na ty poště, nebo třeba jen když jde člověk po ulici, se lidi můžou se zíráním přetrhnout. Je to těžký, ale nevzdávám se a nosím to dál, i když si toho nevšimnou nejde. V Praze jsem byla pouze na výletech, ale už jen z toho šlo vidět, že si opravdu nikdo z ničeho nic nedělá, neřeší a nečučí až tak, že by mu oči z důlků vypadly.
    Chválím článek a tvůj outfit - docela dost podobný občas také oblékám.

    somethingbykate

    OdpovědětVymazat