Food diary 0.1

By 11:12

Asi vás moc nepřekvapí, když řeknu, že hrozně ráda jím. 
Já a jídlo - to je kapitola sama o sobě, a zatímco někdy mám období, kdy bych se na nezdravou věc ani nepodívala, jindy příšerně prasím. Za x let svého bojování s postavou a váhou, kdy se mi povedlo zhubnout 21kg a zase 4 až 8 nabrat (teď mám 4 a do příštího léta bych je mohla taky sundat..anebo taky ne), jsem ale dospěla do fáze, kdy se odmítám trápit pro každý snězený bonbon a brečet, že jsem přibrala o 10 deka!  A kupodivu od té doby, co si nepočítám každou kalorii, jde váha paradoxně dolů (ale občas taky vyletí - asi jako u každé ženy v průběhu měsíčních změn a chutí..rozumíme si, že jo?).

Smoothie - sojové mléko, kokos, mražené maliny a kanadské borůvky.

Domácí hambáč s grilovaným kuřetem, eidamem, smaženou cibulkou, zeleninou a jogurtovým dressingem
Nepopírám, že mám občas období výčitek a špatné nálady, protože jsem "hřešila", ale už se tím nějak víc odmítám trápit. Říkám si, že je sice krásné mít dokonale hubenou, 7x týdně ve fitku vydřenou postavu, protože se na to hezky dívá a člověk může vesele pobíhat v plavkách a užívat si závistivých pohledů, ale šťastnou mě to nikdy neudělá. Někoho určitě ano, mě ne. Není to mým smyslem života a závistivé pohledy jsou mi celkem ukradené. I ve svém nejhubenějším období jsem měla ze sebe komplexy a rozhodně jsem si nepřipadala dokonalejší.

Paradoxně jsem nejvyrovnanější teď - když nic, kromě pravidelné chůze nedělám, a jím na co mám chuť. Proč? Protože to, jak se cítíte, a jak vypadáte, hrozně závisí na psychice a na tom, jakými lidmi se obklopujete. Zda si vedle nich připadáte blbě nebo vám třeba podvědomě naznačují, že jsou lepší než vy... Zatímco loni jsem psychicky strádala, a myslela jsem si, že když zhubnu, budu spokojenější (nebyla a hubnout se mi nedařilo vůbec), letos nad tímto přístupem kroutím hlavou, protože jsem si ujasnila své skutečné priority. Našla jsem si přítele, který mi dodal chybějící sebevědomí, a kterému připadám krásná i ráno v pyžamu se zalepenýma očima (snad nekecal :D ). Obklopuju se těmi, kteří mě nestahují ke dnu, ale se kterými jsem ráda a zbytečně se pro všechno netrápím a nemyslím si, že za všemi mými problémy stojí vzhled a to, že jsem holka "krev a mlíko". A hned se mi líp. Svoje problémy už neřeším dietou ani přejídáním.

A taky jste mi hrozně moc pomohli vy - když jsem 2 roky zpět zakládala tento blog, připadala jsem si jako ošklivé káčátko se zlomeným srdcem a pošlapaným sebevědomím, ale díky všem těm skvělým komentářům a reakcích, které pečlivě čtu a nad kterými se vždycky usmívám, jsem si tak nějak uvědomila spoustu věcí a našla svoji cenu :) Takže moc děkuji♥ Nemám sice superznámý blog, ale vím, že mám čtenáře, které to, co píšu zajímá a nechodí ke mně jenom aby zhodnotili, zda náhodou nemám na nějaké fotce celulitidu nebo zda mi nezmohutněly stehna (což je bohužel v dnešní době u některých blogerek běžné. A je mi z toho smutno)


A i když je milion věcí, co by se na mně daly zlepšit, které bych mohla vylepšit ve fitku, plastikou, kosmetickou úpravou nebo úpravou jídelníčku, vzhled teď pro mě není úplná priorita (i když s některými vadami na kráse stále bojuju a mám z nich komplexy - ale to jsou vady spojené s určitými zdravotními problémy). Raději budu mít větší zadek a budu více svá, než všechno zbytečně hrotit a pak být z toho protivná. A já vím, jaká jsem, když se dám do hubnutí - věčně protivná, hladovějící, utrápená, depresivní... 
Raději si zajdu na rande do Mekáče na zmrzlinu, než hodinu vymýšlet, jak zahnat chutě a jak bych už měla jít spát, abych se netrápila hlady.

Momentálně razím teorii "raději krev a mlíko a spokojená, než pojídající zrní, věčně hladovějící a řešící, co budu kdy jíst a kolik toho"..a jako promiňte, ale hlídat si jídelníček je neskutečně stresující - člověk pořád řeší, zda už měl svoji svačinku, zda je čas na oběd, jestli si může dopřát hrst malin nebo zda už měl ovoce dost... a když si navykne na pravidelný jídelníček, tak je pak akorát napružený, že to jednou nevyšlo. Nerazím názor, že je v pohodě se cpát bůčkem, přejídat se a mít nadváhu, ale každý by si měl uvědomit, co je jeho priorita, jak se cítí nejlíp a co je pro něj dobré. Nevidím smysl toho, někoho odsuzovat, že nechodí do fitka nebo že jí lepek. Toto je rozhodnutí každého z nás a ostatním do toho nic není ;)


Moji oblíbenou části dne jsou snídaně - většinou končím u ovocného smoothie, jogurtu, ovesných vloček a ovoce. Ale někdy si taky ráda dopřeju nějaké ty "lepší cereálie" jako čokoládové Fitness. A taky kousek čokolády či lžičku nutely.


Chia kaše? Nic moc!


Absolutně zamilovaná do slunečnicového chleba. Kdyby mohl mluvit a zeptal by se mě, zda si ho vezmu, odpověď by byla ANO! K tomu domácí tvarohovou pomazánku a čau!

Občas taky ráda zajdu na nějaký dobrý domácí zákusek, ale rozhodně už ne tak často jako třeba loni. Nějak jsem se těch zákusků přejedla, nebaví mě za to utrácet a mnohdy už ani není s kým vysedávat na kávičkách :)


S Lucinkou na snídani. Po sto letech jsem si dala slanou snídani - palačinku se sýrem a šunkou

Kafe jsem hodně omezila. A když už ho piju, tak bez mléka - ale jednou za čas mě to nezabije

Nemůžu si pomoct, ale hrozně ráda peču. Zvlášť když je pro koho. Třeba minulý týden jsem upekla domácí piškotový dort s ricottou a malinami. Můžete hádat, jak dlouho se v naši ledničce ohřál :D




Nejraději si jídlo vařím sama. Do restaurací už chodím minimálně, protože ne vždycky se mi trefí do vkusu. V restauracích si stejně většinou dávám těstoviny, grilované kuřecí prsa nebo salát, a toto všechno si umím uvařit i doma. A mnohdy lepší a vím, z jakých surovin připravované.


Těstovinový salát s rajčetem, okurkou, jarní cibulkou, olivami a slunečnicovými semínky

Celozrná tortila se špenátem s rajčaty

Poslední dobou hrozně ulítávám na šopáku. Jedla bych ho téměř denně.

You Might Also Like

8 komentářů

  1. Vzdyt jsi krasne stihla a mas uzasnou postavu. Vubec se kvuli ni nemusis trapit, dulezity je, te jsi ted stastna. Ja ted pribrala a musim rict, ze i dve kila nahore mi na vaze hrozne vadi. Od zari chci zas zacit tancovat a rikam se, ze se zas zpevnim :D A ted se snazim to tolik neresit.
    Beauty of pink / Knižní regál

    OdpovědětVymazat
  2. Ten zaciatok clanku sa Tk neskutocne vydaril, ja som dievca, ktore je patkrat denne, lebo musim, lebo hned ako zacnem jest piate cez deviate vaha ide hore. Stale sa zamyslam, ci mam dost dobru postavu, ci nemam pneumatiku, ci sa mi nesuchaju stehna. A ty mas skvely pristup, normalne ma snad aj motivoval zobrat sa uz taka aka som a neriesit somariny. ono predsa na tom vobec nezalezi.
    A fotky su krasne, farebne, same mnamosky😆😆

    OdpovědětVymazat
  3. Mňam :) samé dobroty. Já taky hrozně ráda jím. Já to mám zase tak, že jím podle sebe a to, že jím třeba víc zdravě tak je to proto, protože se tak cítím dobře a jsem spokojená. Souhlasím, že všechno je o psychice a taky bych nemohla žít tak, že si nemůžu dát nic sladkýho nebo prostě že si nemůžu dát to na co mám chuť a držet nějakou striktní dietu.

    OdpovědětVymazat
  4. Když vidím ten hamburgr nemůžu se udržet, miluji hamburgery a ty domácí asi nejvíc!:)Ale doma je téměř neděláme:(.

    Somethingbykate

    OdpovědětVymazat
  5. Kači, Ámen, fakt dobře jsi to vystihla :) Já jak jsem teď doma ze školy, tak mi babička furt peče nějaký koláče, proto bych se asi zbláznila, kdybych to všechno hrotila :D.

    OdpovědětVymazat
  6. Udělala jsi mi chutě takhle na večer! :D Krásné fotky, je vidět, že foták slouží dobře :)
    Denisse Beauty

    OdpovědětVymazat